27. 12. 2011

Star Wars: Force Unleashed

No, abych ukojil svou Star War žízeň a nehnal se do jha aktuálně vydaného MMORPG, pořídil jsem si před Vánoci. Rubačku Star Wars: Force Unleashed. Bez příliš vysokých nároků na obtížnost a propracovanost RPG prvků jsem zmíněnou hru přes dovolenou dohrál.

O co vlastně jde?
Hra je časově umístěna mezi 3 a 4 díl celé ságy a hráč dostane k dispozici nejprve Darth Vadera a následně jeho utajovaného učedníka, kterému se říká Starkiller. Co se týče příběhu, moc jsem nepochytil, protože hra měla nějaký dementní bug, který způsoboval, že v cutscenách byl slyšet hlas postav velice málo nebo vůbec.

Jak se to hraje?
Konzolovitě, hra je přizpůsobena klávesnici a myši velice sporadicky. Klasické FPS ovládání funguje v samotné hře tak v 90% herního času. Menu je kriticky odfláknuté, nabízet někomu listování položkami menu pomocí kláves [ a ] je krajně neprofesionální. Kolik z vás to na české klávesnici dá(nehledě k tomu, že klasická zkratka AltGr F a G nefungovala a hra po mě ve skutečnosti vyžadovala ú nebo ). Běs.
Jinak to byla vcelku zábavné hodně uklikaná zabijačina. Používání Force Gripu bylo velmi pomalé, takže jsem ho hodně času ignoroval a v některých nutných případech sáhnul na rychlozměnu citlivosti přímo na myši(díky bohu za ty dary).
Horší byly souboje s bossy, často se stalo, že jsem byl nucen bojovat striktně bez použití myši, protože kamera byla fixní a pohyb po bojišti byl ovládán pouze klávesnicí.
Absolutní bolest pak byl "souboj" s hvězdným křizníkem. Z můstku jsem musel nejprve ubleskovat nalítávající Tie Fightery a následně pomocí Force Gripu ten křižník namířit na sebe a stáhnout dolů. Designováno na 3 etapy. Hráno asi hodinu a půl. Z 50% díky odfláknutému ovládání a z 50% díky bugu, který mě občas posunul mimo most a nechal mě spadnout dolu. Děkuji velice.

Jak to vypadá? 
Hra grafikou neurazí a vcelku umožňovala hezký filmový zážitek. Díky tomu, že jsem měl Ultimate Sith Edition, mohl jsem si užít spoustu skinů pro Starkillera, což mi ovšem přišlo děsně retardovaný.
Finální verdikt
Před SW: TOR jediný Star Wars AAA titul za poslední dobu. A musím tedy říct not amused.
Celkově bych tomu dal 6/10 kvůli dost zásadním issue v hratelnosti(ovládání, clipping bugy, zvuk).

Hodnocení cena/výkon: vychází 38 eurocentů na hodinu hry.
Znovuhratelnost: nepředpokládám, že to budu hrát ještě víckrát

P.S.: Ještě jsem tedy z lítosti vyhrabal jeden půl bodík. Za vcelku sympatickou "zlounku" jménem Maris :D



18. 12. 2011

V:tES: Předvánoční turnaj Praha

Tak po dlouhém a náročném tréninku jsem vyrazil s nově nabitými zkušenostmi, získaným klidem, přehledem a absolutní soustředěností tak poslední turnaj V:tES před Vánoci. Se spoustou lidí jako doprovod jsem dorazil na předimenzovaný turnaj, jehož obsazenost čítala dvouciferné číslo.
Jelikož se v podstatě jedná o jedinou šanci jak si zahrát karty a navíc kdy u stolu je jen jeden můj balíček přestanu s rýpáním.

Na předvánoční pohodu jsem si připravil pohodu zcela symbolickou tedy Salubri v čele s Matthiasem přezdívaným Ježíš. Úprava balíku od minulé verze minimální. Nasadil jsem Arantheba proti wee-nee. Erciyes fragment proti... proti.. prostě proti všem a Vitae blocky nahradil Target Vitals pro větší kombatní důraz.


Kolo první - Never underestimate malk who employes retainers
Hroch(novější Ahrímanky) -> chlapec(Ufoporno) -> Petr(Forti Malk s Anatolem) -> já ->Jakub Marek(Nefandi)
No neměl jsem si asi na co stěžovat, hra probíhala v klidném duchu, animalismus Ahrímanek si docela dobře poradil na obě strany. Petr vypadal, že se prolizem snaží vybudovat obranu(on Anatole je docela dobrý základ). Ufoporno tlačilo, ale zezadu bylo bito a zepředu blokováno. Moje ofenzíva se tedy zaměřila na recyklaci nefandích hackingu, jednu krádež Erletta s directovaným daringem a v absolutním neodhadnutí toho co se děje za mnou. Petr se bránil více než solidně, k čemuž mi dopomáhal Heart of Nizchetus a dokonce i ten Heidelberg měl dřív než já. Mé jediné permanenty byly fragment a repulse. Takže jsem byl po smrti ufoporna velice rychle bleednut v jednom kole za 12 a pár kol jsem jen uživořil. No Liliths blessing se ukázala s Villeiny jako silná podpora. Když jsem se pak zeptal grandpredátora kolik hraje v balíku suddenů. Tak řekl, že měl v ruce 3, ale tak nějak na ně zapomínal. Zlobit se na něj nemůžu, dělám ty samé píčoviny. 

Kolo druhé - Too slow 
Jakub Marek -> Paša- či co(Ventrue novější krypta) -> Já -> Petr -> D. Drašar(kombatní tzimiscze)
No, nalízal jsem si tu samou kryptu (Matthias, Blanche, Juan, Omaya) jako minule. Jelikož nikdo neleze, jdu po Matthiasovi na první výlez. Co bude dělat Petr jsem si dovedl představit, vlastně i Jakub. V akci jsem neviděl Ventrue a šimíky. Doufal jsem, že mě nepřekvapí. Nepřekvapili. Ventrue vylezl a začal dostávat od pomatených kouzelníků strašně na držku. S Unmaskingem mu ty Governy neprocházely zrovna snadno. Vlastně skoro vůbec. Já si tedy vyrazil na vandr a začal pižlat malkoše. Ti začali docela ostře likvidovat tzimiscze. Ve vizi absolutní bezradnosti Ventruu jsem vytál Blanchku zavesloval zvilleinoval z vigoroval a tak dál. Zlom hry nastal, když malkaviání posílali svůj matchbleed na zabití tzimizcze - misdirekce, nefandi se stoickým klidem deflekce a Paša(?) po dlouhém přemýšlení poslal zpět do vicissitudníků. Byl tam nějaký brekot emoce a osočování z toho, že ten a ten hovno udělal/udělá. Konec šmytec malkové poskočili od 6 poolů nahoru. A za nimi hned nefandi. No byli jsme tři, stále šance na GW. Na kouzelníky jsem nakoupil odstřelovačku, tu oni neradi. Trojočka zalehla a s třetím okem na optice pozoroval blesky, které předznamenávaly velikou srandu. A ona přišla. Blanche byla objevena, takže Matthias dribloval jak kybernetické myška a  ohlodával kouzelníky a občas jim zaměřil nějakou tu důležitou část, čímž je rozmrdal na fidlopričky. No můj pedátor nebyl nadšen. Došlo mu, že se musí bránit. Bohužel pro mě, o kolo později než měl. Ačkoliv jsem zlikvidoval jeden bleed za 5. Jakub umřel a já si to rozdal na férovku s malkošema. Já lépe viděl a více střílel. 2VP



Kolo třetí. 
Byli tam Malkoši a druzí Malkoši a hroch a Timizcze. 
Vcelku nezajímavá hra. Svého preye(tzimi) jsem utloukl na 4. Ten pak zlikvidoval Malkoše, co předtím zabil jiného malkoše. Hroch se bránil já jsem útočil nechal jsem vzít svého preye zpět kombat a zahodit 2 karty, aby zrušil vitalsy a jemu přežil upír a pak mně zbil upíry dozadu i toho s fámou, sežral mi Matthiase, předhodil Hrochovi jako mršinu a pak chcípnul. Děkuji velice Dane.

místo sedmé sdílené se 3 lidmi, což zní fajn, pokud by nás nebylo 10. 

Plusy:
Nové úpravy balíku
Viděl jsem po dlouhé době hratelného Anatola
Pobavil jsem se
Nehrál proti mě nikdo s Omayou
Zabití Dana přes stůl(ale to až zpětně a z čiré pomstychtivosti)

Mínusy
Málo lidí
Tzimiscze co kurví hru dozadu
Breath of Dragon + Rotschreck
Moje dobrosrdečnost
V druhé hře jsem zapomněl na Heart of Nizchetus celkem 3x

Celkově se mi podařilo eliminovat ze hry jistou míru demence. Již potřetí mě zabil Dan dozadu. Asi budu muset prudit na pravidla.




7. 12. 2011

V:tES: Villein Fixed a Moncada Spotted

   To že to VEKN myslí se supportováním hry vážně nám dokázali vydáním nových rullingů. Hlavní fixy se týkaly proklínaného Villeinu a odlišení hlasování v prisci referendu. Přestože priscové způsobovali spoustu matoucích okamžiků už asi 14 let jejich fix jsem rozhodně neočekával. Nicméně balloty mi přijdou v pohodě a moc bych o tom nemluvil :)
Co jsem rozhodně čekal byl nějaký nerf Villeinu. Karta, co způsobuje hodně vášní, někteří hráči volali po jejím zakázání, případně vydání úplně free. Výsledná verze fixu nakonec dopadla k mé plné spokojenosti.

Tramtadadá: Villein zdražuje Minion Tap pouze controllerovi Villeinu. That's all, Kthx bye.
Ačkoliv chápu prvotní popud udělat karty co posere Blood dolly a Minion Tapky a zavede trochu diverzity do "krevního hospodářství", tak se posírací efekt Villeinu moc nepovedl. V některých situacích byl prostě moc imba a místo znepříjemnění hraní MT způsobil totální nehratelnost.


Co se týče kontroverzního rullingu ohledně hraní karty na upíra s méně krvemi, tak ten zůstává a myslím si, že je to v pořádku.

Společně se Villeinem byly v hledáčku i další kousky. Většina z nich masterky, nerad bych to sváděl na nějaký archetyp, ale myslím si, že většina z nich byla na checklistu kvůli Girls.

  • Liliths Blessing - kombo s Villeinem
  • Anthelios - kombo s mastery
  • Ashur Tablets
  • Liquidation
  • Parity Shift - ta je v ohrožení stále, protože proti ní brojí skupina nejhlasitějších křiklounů, ale aktuální hlasování dopadá stále velmi dobře pro současné znění a fukčnost.
Abych se trochu zastyděl, tak Liliths Blessing/Villein/ v jednom balíku mám. Stejně jako kombo Anthelios/Tablety/Liliths Blessing, ale jen jednou jsou to baaliti.

Ze všech mých balíků z Villeinu nejvíc profitují Salubri s Matthiasem, protože pro ně je stáhnutí krve v podstatě zadarmo neocenitelné, ale hraju je napůl s Vessely.

No s aktivitami VEKN jsem spokojen je opravdu vidět snaha nenechat tu hru chcípnout a zaručit prostředí, aby se hráči necítili frustrování některými rychlokvaškami co CCP vyprodukovalo, než tu hru totálně zařízlo.


A jednu z jiného soudku v HK se pohybuje násilník:



A velmi mi připomíná Moncadu


28. 11. 2011

The Decimation of Europe Tour

No tak jsem si zas po nějaké době, odskočil na akci tak nějak hudební. V obsazení 3 kapely, které by mě teoreticky vytáhly na koncert zvlášť na jednom pódiu a v jeden večer? Tomu se nedalo odolat, takže jsem vyrazil do vod ještě neprozkoumaných do Klánovic a přesněji do klubu Black Pes.
První z (pro mě) předkapel jsem nestihl, jelikož jsme svůj půlhodinový náskok vcelku úspěšně proměnili půlhodinové manko bloudění po Klánovicích. Tímto bych chtěl poděkovat tvůrcům aplikací: Last.fm a Navigace pro Android, díky kterým jsme na místo dorazili.

Nyní již k samotné akci.

Cyanide Serenity: První kapela co jsem viděl, druhá kapela večera. Pánové hrají nějaký metalcore, a hrají asi 25 minut. Přiznám se, že kdybych bloudil po Klánovicích ještě déle, jediná újma by byla, že bych byl více promrzlý. Ze setlistu si nepamatuji žádný světlý moment, prostě to byla taková ta klasická rychta. Plešatý zpěvák řve, pak zpívá čistě. Kytarista pohazuje hlavou v poloze kraba. Provolávají slávu kapelám co přijdou potom. Konec. Jediné co mě zaujalo byl dost špatný zvuk. Absolutně jsem nerozlišoval kytary, měl jsem pocit, že kapela hraje na kopáky, činely a basu. Nicméně jsem později přišel na to, že to není zrovna to co bych měl asi slyšet.

Fleshgod Apocalypse: Na ty jsem se těšil velice, hlavně jsem byl zvědav jak se poperou s tím masakrálně monumentálním výtvorem jakým je jejich poslední album Agony. Chlapci se rvali slušně. Zabil je zvukař.
S čistým svědomím, že jsem písničky identifikoval převážně díky samplům před a po jednotlivých skladbách.
Výstupu dominovali činely a kopák, překvapivě, hlavní growl nebyl slyšet, čistý vokál jak kdy. Basa tentokrát nikde, kytary utopené občas se vynořili v sólech. Marnost nad marnost. Italští gentlemani v rozervaných fracích do toho mydlil jak hluší do vrat. Hluchý(a překvapivě i slepý a levopravo nerozeznávající) byl tentokrát zvukař.
Tímto bych ho chtěl oslovit v jeho rodném jazyce: "KURWA!"

Kdo Fleshgody neznáte, tak si aspoň užijte, jak to teoreticky mohlo znít



Aborted: Potrati v čele se Svenem si s sebou přivezli vlastního zvukaře, který sice měl účes jako kdyby patřil do Čingischánovy hordy, ale tohle prostě uměl nazvučit. Chlapcům otevíral set sample z American Psycho a následovaný Dead Wreckoning. Krásně, čistě a zabijácky. Celý set této povedené belgické party s jediným stálým členem se nesl ve velmi bezprostředním a rozjuchaném tempu. Frontman byl humorný, zparodovali tancující pandy. Zahráli opravdu dobré kousky, včetně mé oblíbené Meticulous Invagination a otvíráku nového alba Global Flatline
Pro mě jednoznačně vrchol večera na ostatní ještě čekal :)

Decapitated: Další z polských příspěvků do světa death metalu Velice názorně ukazuje, že ani vcelku zásadní tragédie tuhle mašinu nedokážou zastavit.Otevírali skladbou z posledního alba Carnival is Forever - Knife. Nicméně jsou to především starší skladby, které z kapely udělali legendu, takže jsme se postupně dočkali i "písniček o lásce" jako je například Day 69 nebo Spheres of Madness. Hudebně to bylo precizní, ale samotný pohyb na pódiu mě nijak neuchvátil. Samozřejmě vokalista - dreadník velice zhurta potočil, chlapci u kytar se snažili a točil mocně i bubeník, ale Aborted si mě ten večer podmanili svou "komedií" více.



Co říci závěrem? Za svých necelých 400 peněz jsem byl obstojně uspokojen a vcelku zdravě rozezlen. Ivan se dušoval, že zvuk v Black Psu je vždycky výborný, já doufám, že to byl exces zvukaře, jelikož jestli takhle někdo zlikviduje Spawn of Possession v březnu budu rozezlen o něco více.
Poznatek večera hlavně geografický - zastávka Klánovice != nádraží Klánovice.

31. 10. 2011

Doporučení na časy sváteční


    Jak jistě všichni víte, blíže se sváteční den, ze všech největší ano jsou to Vááámi oblíbené Dušičky.
Spousta z Vás se jistě nechala strhnout popkulturními symboly a podle konání svých oblíbených filmových a seriálových hvězd, které servírují imperialistická média, jste se vrhli do víru vášně a alkoholu převlečeni za ohavnosti a hráli si na Halloween. Jiní zase nasadili rádiovku a vybaveni platem vajec a několika věnci vyrazili každoročně na Tour de Cimetiére.

    Všichni svorně se tak připravují o ten nejlepší zážitek. Není nic lepšího, než v nějaké emočně vypjaté chvíli vyrazit na místo hromadného úmrtí, pokud by bylo násilné je to bonus. Lehnout si a nechat myšlenky plynout a hlavu a dveře do duše otevřené. Případně si vzít starou ohmatanou knihu s obskurním názvem a psanou v latině a nalistovat kapitolu s největším frekvencí slov "invocatio" "daemonae". Pokud budete důslední můžete si tak zajistit přítele na celý život. Někdo tvrdí, že takzvaná posedlost je pro lidi škodlivá, ale nevěřte tomu. Jedná se v podstatě o symbiózu.  Hned z placu se naučíte několik mrtvých jazyků a spoustu zábavných slovních spojení, které Vám pomohou při řešení konfliktů. Případné nové triky co budete umět z Vás udělají hvězdu večírků, jen málo lidí se umí pochlubit dovednostmi jako je levitace, měnění hlasů, otáčená hlavou o 360°  a přenádherná černá barva očí. Hlavně nesmíte padnout do ruky řezníkům na Ex...

Příjemné prožití letošních svátků přeje Aahzmandius

Pan Kleks Strikes Back minitour

Pokud to není z názvu patrné jedná se o report z jedné místní hudební akce, která se udála 27.10.
Předem bych se chtěl omluvit za trošku delší prodlevu vzniklou syntézou lenosti, alkoholového opojení a povinností.

Koncert byl ve znamení jednodenní resurekce hradeckého underground klubu La Putika/El Diablo. Což je prostor oplývající skvělým jménem a pohostiností pro výstřelky extrémních žánrů a poněkud horší akustikou.
Organizátoři se snažili o maximální míru vyhovění všem hudebním fanouškům, takže se začínalo vcelku brzo, aby se také brzo skončilo a přespolní mohli vyrazit na dopravu hromadnou.

Přiznám se, že jsem si neudělal absolutně žádné preview a pojal akci spíše jako social event, ostatně podle toho, co jsem tam viděl za lidi jsem asi nebyl jediný.

Mordotua: Pánové mají ambice, skill a nápad. Nicméně jejich koncert trpí menším nedostatkem jako jejich nahrávky - zvuk. Tady se jednalo o totálně zabitý potenciál velmi rozmanitých linek co jinak hrají. Zvuková koule je degradovala na nějakou směs extrémního country a zpomaleného grindu. Ještě bych asi vytknul trochu nesmělého zpěváka, který by měl hudbu trochu prodat, takhle mi přišlo, že se kluci snažili zbytečně.

Alter Mind: Velká neznámá a musím přiznat, že:"Not amused." Pokus o nějaký ten metalcore s crossoverem či co, mě ze židle neztopořil a Libor se k nim velice rychle otočil zády. Pánové tam něco zahráli, zagrowlovali, zazpívali, ale já z toho mám naprostou prdlačku a stejné kvantum jsem si i zapamatoval. No offense.

Spreading Dead: Libor to avizoval jako thrash a docela se trefil. Pánové předvedli opravdu našláplý set. Zvuk se konečně zlepšil, takže bylo znát, že i něco hrají. Názvy písniček jsem nějak nepochytil, takže asi nevyberu žádné highlighty představení, ale je vidět, že jim sedlo jak prostředí tak publikum(ano dokonce si vokalista dal takový crossover mezi crowd-surfingem a něčím co chvílemi připomínalo hobla).

Neuromist: Moldavská partička s velmi kontaktním frontmanem, který se projevil jako velký fanoušek Necrophagist a českých deathových kapel. Zrovna Necrophagist mi přijdou na mysl, když bych měl nějak charakterizovat kytarovou a rytmickou část kapely. Hrají o něco pomaleji, ale zvukově a kombinováním rytmů je to skoro tam. Vokál byl trošku generičtější, ale zase to zachránil svým zjevem, který by potěšil mou absentující samičku predátora a živelností projevu. Kytarista i basák byli velice soustředění, což chápu, jelikož jejich party nepatřily k nejjednodušším, zvláště basa byla občas velmi zábavná. Neuromist byla první kapela s přídavkem, přece jen by byla škoda je nechat jen tak odejít, když přijeli z takové dálky.

Presidents of Noise: Avizovaný metalcore jsem přešel s lehce pozdviženým obočíčkem nicméně jsem dostal to, co bych původně od názvu tohoto žánru čekal. HC mixnutý s deathem s tím nejlepší z obého.
Co se dělo na pódiu moc nevím, protože lehce ovlivněn Svijany jsem na své poměry a staré kosti docela mocně potočil a zahrozil. Pamatuju si nějakého plešatého pána co docela afektovaně řval, kytaristu, který vypadal, že chce něco říct a hlavně pak bolavej krk, takže pánové úkol splnili.

No podobných akcí je u nás pomálu, takže jsem rád, že se Ivan pustil do rizika a podobnou vydařenou zábavnost provedl po Čechách a přivedl i do města rodného.
Díky a zdar






23. 10. 2011

Tajné ECQ Praha 23.10.2011

No turnájek měl menší předehru na hofylandu, protože některým jedincům přišlo, že byl utajen a podobně. Nehodlám se dohadovat jestli jo nebo ne, nicméně ho má Anet v diáři už nějaký ten týden a to tu hru nehraje, takže tak. Kdo chce hrát ví.

Ráno mě začal bombardovat "trenér" dotazy, co budu hrát. Jelikož jsem byl přesvědčen, že s Giovanni, tak jsem dozvěděl, že jsem debil, že jsem si je nikdy pořádně nezahrál a tak. Vyměkl jsem a zkusil Salubri, taky neprošlo. Dostal jsem na výběr mezi baality a baality, vzal jsem si ty méně posrání schopné. Takže klasika What the Flock s důrazem na odstranění failů z minule.

Jelikož se jednalo o prestižní tajnou akci nějak se nedostávalo hráčů. 12 je fakt málo, na to, že to je kvalifikace na kontinentální šampionát.

Kolo první.
Daniis(Giovanni) - > Vrbi(Trenéři) -> Já -> Malk(Nosferatu princes)

No docela dobrý start. Malk proti mě nemá moc obranu, tremeři nejsou moc aktivní predátor, navíc jim tam hrozí Giovanni. Ještě, že jsem si ty nekrofily nevzal, určitě bychom kontestili. Daniis na to docela šlápnul, takže se Vrbi za chvilku potácel mezi smrtí a bezvědomím. Já jsem si velice kvalitní start Blessing, Cybele, Villein naplno a přes Blessing Dominate nestihl vylepšit o Giants Blood, která došla kolo potom, co ji zahrál Malk. Ten se začal živit a vcelku mocně se zahryznul Daniisovi do poolů. Já se snažím protáčet zábavné karty na spoustě stealthů a nechávám Vrbiho, aby se vyřádil spíše na blokování svého predátora svůj pool si stabilizuju přes Tend the Flock a hraju si s Malkem na osciloskop. On si přidá 6, já mu vezmu 6.
Daniis umírá, Malkovi se nepodaří vybrečet si hlasy na boon, nicméně jich má 16 a 6 minionů na stole.  Místo toho, abych poslal za 5 bleedovat Cybele s 11 cap a Soulgemem, tak pošlu za 4 Annazira. Jak to mohlo asi dopadnout? Archon. No nic, zapojím tech a tahám dalšího.  Hra se v podstatě změnila ve velmi jemný ekosystém. Vrbi se drží zuby nehty, Malk ho swarmuje a já zdím a svolávám všechny pekelníky.
Tato nuda je však záhy přerušena docela úspěšným pokusem Malka zabít Vrbiho přes Neonate Breach. A rohatý mají hlasy a mají jich dost, aby politiku stopli. Malk nenabídl dušičku, ale VP ze svého jasného GW.
Co na to peklo? FU. Vrbi žije. Já mám na stole druhého Annazira, a Nergala. Začíná jít do tuhého. Malkova poolová synusoida nabrala hyperbolický směr. To že se nedotkla osy x, zapříčinil další Archon :D Annazir si dneska fakt hustě zahořel, ale pozemská spravedlnost je na něj krátká.  Závěrečný beeep zajistil za 5 Nergal.
No proti mě Vrbi se spoustou nadržených trenérů. Já nejsem zrovna ready, lehce si doplním knihovnu a pool přes tabletky, ukradnu Ponticula. Skončím kolo a koukám na tu hordu co mě má rozjet.... a najednou zazvonil budík. Konec kola. Upinožil jsem 1.5VP


Kolo druhé
Já :( -> Hroch(Nějaká Aus for) -> Petřík(Stáňa) ->David(Giovanni)

Než jsem vytáhl Cybel, - 9 poolů, vytáhl jsem Cybele. Neměl jsem žádný master. kthxbye
No z nudy jsem si došel koupit booster. Vytáhl jsem Preternaturalku, takže so long suckers :D

Kolo třetí.
Patrik(Nagarajci s Hos) - > Petřík(Stanislava) -> já ->Vrbi

No, vypadá to zajímavě. Cybele ve 3. kole proti ní vyskočí Anastáz. Cybele si teda dojde pro Signetu po menší přestřelce(Eye of Argus - I am Legion říká nope) máme Signetu a Cybele je na pár kol prakticky neblokovatelná. Za mnou se to nějak množí, Patrik tam něco tahá z uncontrollu, ale asi jsem nepochopil smysl balíku. Něco blokne, vytáhne luk, pak zas neblokne nic. Stanislava pochopila, že undirected akce a živení nebudou to pravé obrací svou pozornost na mě. Klatě! Já jsem mezitím přišel na to, proč mi nepřišly masterky minulé kolo. Sledoval jsem s napětím svou ruku, Ashur, Ashur, Ashur, Flock, Flock, Legal Manipulation. A rozhodně je mi jasné, že pool gainem nezaplatím 2 infernály, a bleedy od Stanislavy a Ingrid. Mlžit není jak, Petřík je v tunelu a jediná cesta vede přes moje nebožátka. Snad netrpěla. Já netrpěl


No co dodat na našlápnutý začátek jsem zase uhrál hovno. 3 stoly po 4  umožňovali, abych se se 2 VP a 1 GW dostal do finále. Posral jsem si to sám, akorát teda ještě nevím jak :D
Co mě potěšilo, že se do finále dostal Vrbi, poté co jsem ho připravil v první hře o GW.
A Preternaturalka
A možná i Sets curse.
A koupil jsem si Ushabtiho
Ale zase jsem si rozsypal drobení z oříškového rohlíčku do batohu
Je vidět, že se u nás moc nehraje, protože během první hry jsem byl nervní jak prvorodička.
Jo a dneska bez decklistu a bez obrázků, protože jsem líný a vy jistě svéprávní :D

P.S.: Rumorsy jdou do píči s controllerem, takže jsem se osvačil a ještě jsem se neprávem rozčiloval.




23. 9. 2011

Upýřý polypki

    Co je moc to je moc, původně jsem si myslel, že to přejdu občasným remcáním a občasným uplivnutím vulgární sliny.
    Všechno to začalo když když jakási Stephanie Meyerová vydala svůj magnificentní opus jménem Stmívání, kdo se do té doby posmíval Anne Riceové musel v ten okamžik dřít držkou o chodník. Snad nikdo nikdy nečekal, že někdo překoná lehce zženštilé upíry z Interview s upírem, stalo se. Ukňourané, ale vcelku reálné existenční bloudění a rozpaky nad svou novou přirozeností  nahradila boj upíra a vlkodlaka o nedomrdlou teenagerku, která je impersonací snad všeho blbého. V podstatě, jen totální znásilnění upírského tématu drží chabou pitomost nad vodou. Představte si, že by se podobný příběh odehrával v naprosto jiné situaci.
2 požírači se hádají kdo bude souložit jejich jídlo. Takže např. 2 bačové spolu zápasí o ovečku. Šup s bestselleru na banlist a s autorem do lochu.
    Nejhorší na tom je, že tahle mánie spustila totální lavinu. Toho jsem si všiml na fantasya.cz. To co jsem považoval za absolutní vrchol demence má své pokračovatele a kopírovače:
Pijou mi krev aneb Upírkou na vlastní nebezpečí, Kimberly Pauley
Upíří polibky - Počátek, Ellen Schreiber
Krevní pouta, Tanya Huff
Dvě zrcadla, Karolina Limrová

a další...

    Co máme společného, všechno jsou to autorky, které dopřávají své hrdince, aby ji upír vykropil hrobku a zároveň tak dávají možnost teenagerkám užít si trochu erotického dusna. Při čtení recenzí jsem si vzpomněl na úděl chudáka Patyzóna(nechce se mi dohledávat jak se ten nebožák jmenuje v knize/filmu) hrát blikajícího pacifistického šmudlu to je role, kterou mu nikdo neodpáře. A na takzvané psychické upírky, kterých byl před lety plný internet, ty tupé nebožačky kdysi četly nějaký termín a ve své touze být upírkou, navzdory své hrůze a mdlobám z krve, začaly používat v podstatě urážku převzatou ze Satanské bible.
    Doba je jiná, některé z těch nebožaček jsou dneska zřejmě spisovatelkami a na nové vlně, kterou spustila frajerka Meyerová surfují po zádech tuposti mladých zpovykanách puberťaček a mažou si tlamu kaviárem, nakoupeným za peníze vytahané z kapesného "psychických upírek". Teda aspoň ta Stephanie.

No, všechno zboží si své kupce najde doufám, že z toho vyrostou, a že se z toho nestane nový standard. Chudák Stoker by se pak musel vrátit a všem jim natrhnout anál.

P.S.: Doufám, že EU zakročí a brzy se dočkáme super duper fragilistic gay upírů jak z filmu: Radši než mě, vysaj mou kládu.

19. 9. 2011

Rubinka: Nekrolog

    Rudooký bílý stín byl domů přinesen, aby dělal wingmana Barbušce, ta nevypadala velmi nadšeně, popravdě se okamžitě začaly rvát, takže si vysloužily stěhování do kuchyně, abychom se mohli vyspat. Původně ani neměla jméno, moje "Blondýna" byla zavrhnuta, a tak se díky svým červeným očím stala Rubinkou, teda oficiálně :)
  
    Rabínka (první variace) nás hned ze začátku trochu vyděsila svým nezvyklým chováním - velmi často se zastavovala a kymácela se ze strany na stranu. Hrozba mozkového nádoru byla zažehnána pragmaticky vysvětlením, že albíni špatně vidí a tak si pomáhá sledováním okolí změnou úhlem pohledu, takže tímto si vysloužila přezdívku "Scanner"




    Navzdory svému handicapu byla velmi rychlá a obratná, dostala se kam se nikdo jiný nedostal, ukazovala holkám jak obejít důmyslné zátarasy. Taky byla jediná, kdo se dostal sám na linku, což znamenalo skok asi půl metru z místa v podstatě mimo její dohled, nechápu to :) Často jsem ji podezíral, že mě potají sleduje u hraní Assassins creed a bere si z toho nezdravý příklad. Ona totiž byla kromě výkonné pružiny, co jen tak vystřelí do vzduchu i velmi smrtícím protivníkem. Ačkoliv byla velice klidná, skoro splachovací, když se vytočila, tak neznala bratra ani sestru, ani milou spolubydlící, co ji v noci zahřívala. Barbuška ji totiž přiváděla k nepříčetnosti, stále ji pošťuchovala, zlobila, naskakovala na ni, což občas v Rubince vyvolalo démona.
Barbuška pak skončila s natrženým uchem a hrozivou dírou v zádech. Navzdory tomu se pak všechny večer sešly v jednom velkém chlupatém chomáči.
    Vzhledem k velmi nabitému dennímu programu Rubinka nikdy neměla čas na jídlo, takže svůj potenciál z masivního skeletu naštěstí neproměnila v naprosto smrtící zbraň (naštěstí pro Barbuchu :)).
    Nicméně si občas našla čas na svou oblíbenou kratochvíli - civění do zdi, nejlépe v rohu, případně výlet za mikrovlnku spojený s krádeží chleba.

Na chudince se nakonec podepsala genetika velmi těžce. 2 nádory spojené s operací a dlouhou rekonvalescencí, které se projevily i na jejím psychickém stavu. Radost z pohybu ji byla vždy odepřena a těžce to nesla.

   Poslední co ji chybělo byl nádor mozku, který jsme u ni předpokládali hned na začátku. Velmi rychle přestala plně ovládat nožičky, chodila v kruzích, protože se kácela a tím přišla o svoji největší radost navždy a tím i o chuť žít. Jídlo už dostávala jen měkké, takže společně s holkama pojedla svou poslední večeři a v neděli nás opustila.

28. 8. 2011

MČR 2011 - Jihlava

  Titulek může být možná matoucí, ale po nějakých dohodách se rozhodlo, že turnaj bude Mistrovství České Republiky. Takže to celkově získalo na prestiži, asi :)
Já si zase užil menší rozhodování co budu hrát a nakonec jsem se rozhodl pro Karolovy chlapce s ohnivými klacky. No je to skvělý a zábavný balíček, ale naprosto mimo můj herní styl a zatím jsem si na něj nestihl zvyknout, všehovšudy asi 4 hry jsem si s ním odehrál. Karty jsem si prošel, ale prostě si ještě nejsem jistý ve všech herních situacích.



Kolo první


(Obiwan)Tzimiscze block + Malgorzata bloating tech -> Malk S&B -> já -> (Hřebík)AVG ->Kiasyd Toolbox

Na ruku mi přichází nějaká obrana proti bleedu, tak se snažím Malkoše vyprovokovat k nějaké zuřivosti ve stylu za 4 na dvou stealthech, ale nějak mu to nechodí, takže občas přepošlu něco vedle, ale spíš redukuju. Čimice tam hned ze startu zkouší Smiling Jacka. A já si zkouším načnout preye Famou na Katherine Stoddard a následným nájezdem, Hřebík ji bohužel zachraňuje 3 preventy, které si defakto vytopdeckuje a já se obracím zpět na blázny, protože se začínají nějak množit. První na řadě je Morel, protože z té verbeže jediný schopný něco přeposlat. A můj upír dostává Coma. Zachraňuju ho Death Seekerem, podivím se nad tím, že ho někdo hraje, ale na druhou stranu chápu, proč mu nejde bleed, pokud tam má tohoto "steliva" více, na karty mu asi nezbude místo. Další pokud o agresi do preye skončí na zádech souseda Johna, co taky umí klacek a já jsem někde potratil zapalovače a preventy, takže po tlamě dostávám spíš já.
Kiasyd toolbox toolboxí až do toolboxil, zkusil bleed, block, govern dolů a přeposlat. Thats all folks.
Já mezitím tak nějak trapně přícházím o krve, tasty si moc nenatastí, když mlátím do preventu nebo jdu do torporu i s obětí coma bylo nakonec 3x. WTF?). Nakonec v zoufalém pokusu zajistit si nějaký blood gain hraju Liliths Blessing místo Luandy teprve pak si vzpomenu, proč je Cybele tak hustá. Prostě to má kolo build up. Dva upíři odtaplí a za mnou Anarch troublemaker. No nic. Obrana byla, ale odtapy ne.



Kolo 2

(Kuba)Lutz a spol. -> (Malk)Tupdogové ->(Fojtík)Girly deck s animalismem -> (Tomáš Pilling)Malkavián G1 -> já
No Lutz to měl fakt těžký, vylezla Dmitra, zkusila politiku, přes Yawp Court ji dehonestoval Tupdog a Saiz ji ukradl. Já na to jen nevěřícně hledím a díky nedostatku tlaku od predátora si dám jen tu pověstnou kávičku a bleeduju. Tupdogové si dojdou ještě na druhou stranu pro Cybel k preyovi. Můj prey vytáhne Undele a zase dostane pořádnej ass rape. Takže si Kuba nechává  pouze 3 pooly na mé 3 miniony, získávám 1 VP. A posunuju se dál. Můj prey má asi 8 poolů, průměrně ztrácí jeden za kolo za tupdogy a je zaseknutý na bloatingu girlies - vylez -villein -a vyliž prdel s Liliths Blessingem. Takže ho Malk připraví ještě o Aksinyu a ztácí tím poslední důvod, proč bych se o něj neměl starat a začínám ho skládat do torporu. S tupdogama a jejich preventy a rollem se bojuje blbě. Nicméně na stealthu se dokopu k jeho tremerům a začínám je shazovat a tím se mu to mírně zadírá. Začínáme trojkotest Fame. Vítězem je ... já. Tupdogové mají poslední pool Saiz je sám s Famou a tak mu narvu horký klacek do zadele. Chtěl teda odejít na dálku a pozorovat mě z  bezpečné vzdálenosti ale trojočka jakmile ucítí smrt, jdou u přes mrtvoly. Malk out. další VP.  Děvčátka se začínají mátořit, zase rozjela bloat, tentokrát ještě nějaké ty Ashurky byly a začali mydlit Tomáš Pillinga. Carrion Crows a  Aid from bats jsou i  na mě velkej kanón, ale budu prostě doufat, že Se dostanu do combatu přes Sense the Death a skončím ho v prvním kole. Omyl. Prey naprosto omylem a lamózně blokne nájezd na Nanu, která dostala mou druhou fámu , díky Enkidu s Abbotem (prostě se jen odtapl přes Sense, aniž by si uvědomil, že ho tam má :D) a pak mě ještě dozadu poskákal. No nic, na timelimit to asi slušně neuhraju a GW nehrozí, takž ho vyneguju(GW) a utransferuju se Pillingovi(ostuda :))

Kolo 3
Ravnosové block -> já -> allíkovací divnodeck -> zase Kuba s Lutzem -> Malmerg prej nějací setiti
No Kubovi se to tentokrát rozjelo o něco lépe, já jsem si skočil bít preyovi jeho hvědu týmu Vidala Jarbeaux. Vidím ho prvně, ale už mě sere (oscoutoval jsem si ho v první hře :)) Defakto to byl jen takový demo combat, abych ho trochu zastrašil. trošku se nechal. Vytáhl jen jednoho allíka za dlouho dobu a to Renegade Garoua. Já jsem si huntoval, najížděl, otloukal klacky o upíry svého preye. Do torporu mi zahučel Solomon Batanea co by vrchní honič, když se o něj postaral nějaký Ravnos. Tou dobou už tam Malmerg není, prostě zmizel :D
Prey se cuká, ale pomalu umírá, zabíjím vlkodlaka a následně v combatu pálím upíra co umí na sebe Golcondu, když je ve hře Gehenna. Prey je na dvou poolech, dám Fame, ale nemám náskok. no moc zdrojů nemám, 2 upíry v torporu po neuváženém huntování a bleedu na sucho do otapnuté Rock Caty. Rozjíždím Kubovi Pentex a po Ravnosech umírám.



Vtipné momentky:

Sorrow a jeho kritika slovenského národního povstání. Kdy to opravdu vypadalo, že když si ke stolu sedli 2 slováci tak hrají spolu nezávisle na postavení stolu.
Malk a Tomáš Pilling mi něco vyčítají.
Sorrow: "Slyšíš jak jsou krásně sladění, když jde o brečení."
Malk nic neříká, ale Tomáš pokračuje.
Sorrow: "Nemužeš brečet sám, právě jsi narušil rovnováhu."

Malmerg post mortem vyhrožoval Set's Cursem :" Vidíš tady z těch dvou bych udělal mumie" ukazuje na 2 cap ravnose a pak ještě na Raven spye.
můj prey: "Animal ally"
Malmerg: "ne ne, Set's curse z nich dělá mumie"
můj predátor:"ne, dělá to animal ally."
Malmerg: "Tak já ti to přečtu. this card becomes an animal..."

A pak ještě Malmergova Minion tapka se třema Villeinama na stole.


No závěrem bych rád podotkl, že balík je dobrý, měl jsem docela kliku, a třeba když to natrénuju půjde mi to líp. Ale to by se u nás muselo hrát.

PS: Taky vám přijde, že na ilustraci Code of Samiel je Christopher Walken?

25. 8. 2011

Tristní situace ohledně umírající hry

    Nepředpokládal jsem, že rozhodnutí CC(C)P ukončit V:tES nějak zvýší popularitu hry,  ale aktuální stav lokální herní komunity je velice špatný. Defakto nejsme schopni se sejít jednou týdně na hru v pěti.
Navíc v porovnání se stavem, kdy jsme se scházeli na 2+ stolu je to opravdu bída.
 No rozhodně si myslím, že mě úvaha a případné rozebrání stavu stojí na pár odstavců, tak si to pěkně strukturujeme.

Město:
   Rozhodně si myslím, že Hradec vždycky měl vyšší potenciál na to získat hráče, momentálně je tu velice silná subkultura hráčů stolních her. Velice silná skupina kolem Warhammeru ale to bude asi hlavně zásluhou Jindry, podstatně menší počet je zde hráčů M:tG na turnajové úrovni, takže v podstatě bych si mohl teoreticky dovolil říct, že Hradec je spíše figurková hra. Beru to jako mínusový bod.
Prince:
   Pro někoho spíš uzurpátor několik let jsem se snažil organizovat hraní v Hradci, což pro mě znamenalo výdaje(ne vždy mi náklady ze startovného nahradily investice do cen), docela dost zabitého času a stále komunikace s tím, abych domluvil nějakou hru. Což bývá docela obtížné i v dnešní době, aktuálně používám 4 komunikační kanály. Nicméně si budu muset asi hodně sypat popel na hlavu, četnost organizovaných turnajů nebyla zrovna vysoká, na mou obhajobu ono moc lidí na ty turnaje nechodilo. V současné době je HK bez prince, protože jsem zatím neviděl důvod, abych po přechodu na VEKN.net vyvíjel nějako snahu.

Lidé
   Taky možný kámen úrazu. Hradec je tak nad pomezí mezi Brnem a Prahou, mě sedí spíše pražská komunita a lidem, kteří se tady rekrutovali převážně z dřevárnické komunity spíše brněnský způsob hraní :D
Většina bývalých hráčů se navíc do těchto měst odstěhovala, což taky komunitu příliš neposílilo.

14. 8. 2011

Brutal Assault 2011

    Píšu s minimálním odstupem, přibližně po sedmi hodinách spánku, co jsem se vrátil domů. Letošní akce měla pár novinek globálně i lokálně. Hlavní lokální změnou bylo, že jsem tentokrát jel sám a přespával na místě, což se původně jevilo jako výhoda, ale nakonec negativa převládla, přesto mi to nezabránilo se plně věnovat programu, defakto mi ani nic jiného nezbylo :D

ČTVRTEK
     Dorazil jsem na šestou hodinu odpolední, přesně ve chvíli, kdy hráli Unexpect. Letos jsem jel minimálně připraven, takže kapely co jsem neznal podle jména jsem vůbec netušil co hrají a to ani rámcově. A hle, první kapela a hned avantgarda, tak jsem si myslel, že mi to sedne. Sedlo by, kdyby měli trošinku kratší písničky. Housličky jim zněli pěkně po maďarsku, rytmy měli lehce kombinované, ale když to má tak 6 minut, tak už je to prostě moc. Při psaní a dohledávání odkazů jsem si našel, že jsem od nich slyšel 7 písniček, mea culpa.
Další kapelu Asphyx jsem slyšel jen z rychlíku, nějak mě nezaujali a po prozkoumání programu jsem shledal, že budou hrát Kreator, tak jsem to vzdal a šel si udělat hloubkový průzkum areálu. Rozvržení bylo skoro stejné, takže nebylo moc co objevovat. Novinka byl Monster stan, do kterého měl vstup pouze ten, kdo dostal pásku od nějakých hostesek, ale ověřené to nemám, nikde jsem je nepotkal. Meet and Greet se ze stanu přestěhovalo do haly jedné z budou v sdílelo tak společný vstup s kinem. Ale docela to vychytali, žádný incident s ucpáním průchodu a předbíháním ve frontě na podpisy jsem nezaznamenal.
  No pro mě se nachýlil čas vrátit se zpět, abych se kouknul na Suicidal Tendencies. Tuhle kapelu jsem znával z dob mého mládí, kdy jsem slýchával z různých směrů, že něco takového je. Takže jsem je už i viděl, tak moc očekávání jsem neměl, ale rozhodně překvapili. Zábavné americké HC. Nejvíc mě teda dostal bubeník, černoch co měl kozy jak Bob z Fight Clubu(nebyl zrovna nejhubenější) a vypadal, jako že ho museli na stage donést, nakládal docela solidně i jedno sólo si střihnul. Zbytek kapely to tam tradičně rozhopkal a na závěr i trošku přidělal vrásky Securtiťákům, když na stage pozvali své fanoušky přímo s hlediště. Pořídil jsem fotku, není moc kvalitní, přesto přikládám "malůvku", aby svědčila, aby svědčila.

No Motörhead jsem nějak nepobral, tedy spíše jejich zařazení do line-upu. Skočil jsem na ně kouknout, protože"je to kurva legenda". Lemmymu už táhne na sedmdesát, takže jsem nečekal nijak extra bouřlivou show, ale viděl jsem jen 3 postavy v mlze jak nakládají rock'n'roll. Nic k vidění, tak jsem si to šel poslechnout za roh k pivu :D
Druhý čtvrteční "papírový" headliner byli Morbid Angel, kdo čtete blog víte, že jsem se vyjadřoval k jejich novému albu z pohledu zklamaných fanoušků. Musím říct, že předčili mé očekávání, nových písniček bylo pár, ale ztratili se v nákladu osvědčených hitovek, které prostě mají. Fall from Grace, Rapture a God of Emptiness mi zavřeli hubu. David vypadal jako nadrženej čertík, stále mrskal jazykem, obracel oči v sloup, akorát mi přijde, že trochu flákal growling, ale to nikdy nebyla jejich hlavní deviza. Za sebe můžu říct, že jsem spokojen a přesouvám se na osobního headlinera dne: Septicflesh. Ačkoliv byl samotný výkon kapely dost přerušovaný samply (přišlo mi, že letos toho bylo podstatně víc než minule) a požadavky zpěváka na zvednutí rukou a dotazy jestli jsme připraveni, tak to byl docela solidní nátěr. Dočkal jsem se svého oblíbeného Unbelievera, poslechl si, jak jim jde naživo Vampire from Nazareth. Prostě paráda. Tím pro mě čtvrtek končí.

 PÁTEK
    Do areálu jsen dorazil, právě když Excrementory Grindfuckers dávali poslední kus: Final Grinddown. Přiznám se, že to je první a poslední kapela, která jde takhle ráno a má nabitej kotel leckdy víc než kapely z večerního programu. No z osatních kapel, co šli dopoledne mě nic nezaujalo, tak jsem pozevlil ulovil palačinku k snídani (a nikdy si ji už na fesťáku nedám, skončil jsem upatlanej úplně všude). No chtěl jsem vidět Benighted viděl jsem je, ale nějak extra mě to nevzalo, prostě to asi skončí ve škatulce "občas si to poslechnu na last.fm, když se to tam objeví".
Pak jsem si poslechl konec First Blood, což by mělo být nějaké veganské straight egde, ale asi bylo, chlapci na to vypadali.
Když jsem čekal na Ram-Zet tak vedle hrál Debustrol, po přivítání:"Tak se všichni userte!", jsem si mimoděk vzpomněl na jeden článek co o nich ve Sparku vyšel s názvem:"Nejsme primitivové", tak asi PR nebo co :D
A Ram-Zet můj vrchol dne, tahle partička se mi libí už delší dobu a první možnost se na ně podívat naživo? Bez debat luxusní show, přesné výkony, pohyb na jevišti bezva, komunikace s diváky a sladěný setlist. Doporučuje 5/5 nekrodémonů. Po setu jsem si pak ještě odlovil Ka, která se snažila někam projít a pořídil jsem si fotku, kterou jsem si zase zkazil tím, že se tvářím jako přirození (viním Jägermistera).

Zase menší pauzička a dorážím na Decapitated. Chlapci otevírají zlehýnka s Day 69. No nebudu kecat, byl to absolutní nářez. Z původní sestavy sice zbylo minimum, ale výkon naprosto přesvědčivý. Užil jsem si je, a rád se na ně podívám znovu.
Místo Atheist dorazili Gorod, inu nějakou techniku to chtělo, takže zastoupení vcelku solidní, na headbanging to moc nebylo ale, tohle je kapela spíše na rozvážnější  a klidný poslech.
Následovali finští sovětofilové KYPCK, kytara "Kalašnikov" a jednostrunná basa mě fakt dostali, bylo to houpavě tragické, zahráli Black Sabbath a celkově měli příjemný ukliďující setlist, což se docela hodilo před The Exploited. Což je další takový omyl v setlistu, ale to myslím v pozitivním slova smyslu. Původně jsem se obával, že natáhnou verbež, co bude dělat bordel, ta  však byla odrazena cenou vstupného, takže nakonec byl klídek. Exploited měli fakt výborné představení, vzpomněl jsem si na mládí, užil si Beat the Bastards a nechápavě koukal, když na konec zařadili hitovku Sex & Violence. Mírné punkové peklo :)
A zpátky do deprese, na stagei vystřídalo KYPCK veselí chlapci z Katatonia. Je to teda nějaký pátek co jsem je viděl, ale Renkse pěkně přibral, obávám se, že až je uvidím příště tak praskne :) Předvedli hlavně písničky z Night is the New Day, ale Ghost of the Sun si prostě nemohli dovolit vynechat a to je dobře. Bylo to trošku více uvzdychané, než by mi vyhovovalo, ale i tak si myslím, že se jim to povedlo.
The Dillinger Escape Plan jsem si zkouknul z  tribuny. Nejdřív jsem měl pocit, že na pódium vypustili bandu epileptickýh šimpanzů, co naprostou náhodou dávají na kytary mathcore. Velice živelné, nikdo ani chvilku nepostál, vzduchem lítaly kytary, zpěvák a dohromady to fakt dávalo nějaký smysl. Hodnotím pozitivně, ale být v první řadě bych se asi bál. :D
Satyricon jsem taktéž viděl z tribuny, protože když jsem viděl ten dav po Dillingerech, tak se mi ani nechtělo dolů. Hned po nástupu jkapely se publikum rozsvítilo displeji mobilů, foťáků a kamer, tak jsem se musel smát.
Celkově to byla skvělá show, Frost zuřivě rotoval hlavou i při náročnějších partech, Satyr vypadal jak transylvásnký aristokrat, setlist byl udělaný pěkně průřezově. Zazněly klasické hitovky Fuel for Hatred, Now Diabolical a Mother North, do toho kousky z posledního alba. Vše v naprosto profesionálním provedení a přitom to nebylo sterilní. Tím bych ten pátek tak nějak uzavřel

SOBOTA

   Sobotu jsem už tak nějak flákal. První co jsem viděl byli Kvelertak, norský punk, ale známe nory, bez špetičky tohlo "blek metálu" by to nebylo ono :) No pořádili v rámci mezí, na Dillingery to nemělo, ale na konstrukci pódia si zpěvák taky vyšplhal a na závěr si dal jeden mensší crowd-surfing. Ale hezky jim to šlapalo a bylo to zpěvné a skočné. Následovala menší oddechovka v podobě Exivious, taková über technika, sednul jsem si vedle stanoviště zvukaře a pěkně se zaposlouchal. Hrají bez vokálů spousta fíglů a kudrlinek, omluvili se, za to, že jsou nejměkčí kapela na fesťáku, ale hrát uměli, to se jim musí nechat.
Hop hop a pauza. Viděl jsem až Haemorrhage sympatická death grindová kapela letos neměla v hledišti tolik fanoušků v nemocničních hadrech jako minule, i tak na otázku:"Kdo je tady patolog?" jim odpověděl les rukou, zábavný grindík s krví zalitým zpěvákem, se spoustou gumových orgánů a evil sestřičkou za basou. Škoda toho sluníčka co mi pálilo do ksichtu.
Měli jsme menší zmatky s organizací nočního odjezdu, takže jsem viděl z Vader poslední 2 písničky: Black Sabbath a Reign of Blood :D No nic, utekli mi podruhé potřetí je snad stihnu.
No a následuje pro mě poslední kapela fesťáku Cryptopsy. Nový vokalist naživo docela přesně imituje Worma. Setlist byl sestaven převážně ze starších věcí, ale propašovali Worship your demons. No vzhledem k náloži toho co bylo kolem jsem jim to odpustil, možná bych zatleskal více, kdyby místo toho zahráli ještě Slit yout Guts, ale zase nemůžu mít všechno. Na konci naházeli do davu nějaká ta trička a CD, asi Flo usoudil, že je potřeba si udobřit radikální staromilce.
No, já se jen z dálky podíval na As I Lay Dying, přišli mi dost přeceňovaní. kdyby se přejmenovali na As I Die Screaming, tak by měli aspoň zábavnou zkratku. Chvílemi jsem měl pocit, že z pódia slyším Blink 182. No nic. Anathema byla jako minule zas jako přízrak z mlhy. Jelikož jsem už byl lehce unavený, tak jsem nechal odpočinout očím a hezky se zaposlouchal do tesklivých tónů.
Sepulturu jsem už párkrát viděl, a protože netrpím nostalgickými vzpomínkami na mládí s touto kapelou, tak jsem letos vynechal a šel šetřit achillovky na lavičku.
Při odchodu jsem si zběžně poslechl Triptykon a vážně se ptám:" Jak se to kurva liší od Celtic frost?", protože já fakt nevím. Opouštím Josefov.


30. 7. 2011

Lacuna Coil

    Teoreticky si po dopsání tohoto příspěvku budu připadat jako onanizér, ale co už.
Lacuna Coil poslouchám už nějaký ten pátek, sice si vzpomínám, jak jsem poprvé slyšel jejich písničku Halflife, ale teď už nevím jestli je to 8,9 nebo 10 let. Každopádně je to kapela, na kterou jsem ještě, i přes pro mě vcelku radikální posun ve zvuku, nezlomil hůl. Inu kdo nezná, může si porovnat.
                                                                            Halflife

versus aktuální hitovka Spellbound
  Jediným asi objektivním dojmem je, že se Cris značně posunula ve svém zpěvu, subjektivně mám vážně ty starší věci radši.

Nicméně, ačkoliv je to kapela, co se mi drží na předním místě žebříčku oblíbených kapel už docela dlouho, neměl jsem, až do včera, možnost vidět je naživo. Což mě docela mrzelo a považoval jsem to i za svou ostudu (první koncert v ČR měli před 10 lety, což jsem se dočetl v jednom archivním Sparku a včera mi to bylo i potvrzeno). Tato situace však byla vyřešena jejich včerejším vystoupením na Benátské noci.

Původně jsem si myslel, že to je nějaký omyl (ostatně i teď nechápu, jak se pořadatelům podařilo dotáhnout je na tento festival a proč), ale účel to splnilo, a já si můžu konečně říct, že jsem je viděl živě.

Po hodinovém čekání v dešti (ačkoliv jsem si to asi mohl odpustit, tak velkej nával tam zase nebyl), jsem se konečně dočkal. Po technické stránce bych asi vytknul pouze menší nedostatek v nazvučení: Mousova kytara prostě byla above all. Chápu, že je to nosný nástroj melodie, ale ve většině písniček se dostáva do velmi dlouhých repetetivních částí a když prostě přehluší vše, tak je to rušivé. Nicméně o to méně byl slyšet Andrea, jehož účinkování v kapele beru po včerejšku jako stále větší omyl :D

Samotná skladba písniček mě moc nepřekvapila, takže mě ani nemohla moc zklamat, ale šlo defakto o top výběr z posledních 3 alb. Shallow Life, Karmacode a Comalies (uf, aspoň, že ještě ty hrajou :))
Cristina dokázala, že to co odzpívá na albu ve stejné kvalitně vymrskne i na pódiu (moc jsem nevěřil, že dá závěrečné kvílení na Enjoy the Silence, dala a smekám). Celkově na mě kapela působila výrazně energickým a živým dojmem na pódiu se stále něco dělo, oba zpěváci zuřivě gestikulovali a teatrálně gesta přeháněli(inu Itálie :D) tady nicméně zase musím podotknout, že ačkoliv je Cristina malá uřvaná italka ten vtipnější byl Andrea, který mi občas připadl jako autista.

No první koncert a byl jsem spokojen, na konci slibovali, že když jsme na ně přišli i v dešti a zimě, že přijedou zase. Můžu tedy slíbit, že pokud mi v tom nezabrání nějaký objektivní důvod. jedu znova. :D
                        

12. 7. 2011

Pět důvodů proč tě nenávidím... Česká pošto

Za prvé naprostá liknavost. Ono být jediným státem povoleným doručovatelem listovních zásilek má cosi do sebe, i v době datových schránek a emailů. Z toho však pramení liknavost naprosto ke všemu. Když to někdo pošle poštou místo toho, aby použil nějaký rychlejší prostředek, tak do přece nepotřebuje, aby to došlo hned. Tak proč se honit.

Za druhé naprosto neodpovídající poměr cena/výkon. Jaký jiný závěr si mohu udělat z vlastní zkušenosti, když v jeden den jsou odeslány 2 zásilky. Jedna z USA, druhá z Čech. Ta z USA je levnější a přijde asi týden( z toho polovinu času strávila v ČR). Druhá dorazí do USA po měsíci.

Za třetí stojíš nad zákony nebo mimo ně? Když jdu reklamovat nedoručení zásilky, tak je mi s naprostým klidem oznámeno, že reklamace může trvat až 6 měsíců? CO? COŽE!?

Za čtvrté absolutntní diletantismus potřebujeme orazit dopis, tak tam něco prdnem, ať je nějaká bžunda. Nevadí, že přijmeme zásilku týden před tím, než byla odeslána protože my jsme ČP.

Za páté naprostá ignorace současných technologií. Jo posadíme se na prdel z toho, že umíte používat čárový kód. Ale proboha proč nemůžu zaplatit kartou?

No nic, co čekat od instituce, jejíž mezinárodní komunikační jazyk je francouzština :))

20. 6. 2011

Tori Amos: plíživá zhouba deathmetalistova

    Nedávno jsem se kouknul do statistik na Last.fm a ke  svému překvapení jsem zjistil, že se Tori Amos probojovala na 5. místo a zanechala za sebou taková jména jakou jsou TOOL, Opeth nebo Deicide.
Tak mě to zase donutilo lehce zapřemýšlet jak se jí to vlastně povedlo.
    První kontakt s její hudbou byl vlastně díky TOOL, při hledání různých písniček od nich jsem narazil na duet Tori + Maynard - Muhammad my friend. Písnička trpěla hrozným zvukem a naprosto nesnesitelným jekotem fanynek, že šla na pár let k ledu, nicméně to byla natolik dobrá skladba, že se jsem si na ni vzpomněl a a něco od Tori si sehnal.
   No velice rychle jsem si oblíbil defakto celé album Scarlet´s Walk a Little Earthquakes. K některým písničkám jako například Wednesday jsem si vytvořil speciální vztah a docela mě mrzí, že jsem se tak rychle vzdal a nejel na její koncert navzdory v té době nepříznivé situaci. No snad se mi poštěstí dříve.
  No uvidíme jestli se jí podaří dostat na další příčku, konkurence začíná být tužší, přímo nad ní jsou Bloodbath a to se bude holka muset hodně snažit.

12. 6. 2011

Problém zvaný změna

    Nevím, čím to je, nejspíš naší nechutí si zvykat na něco jiného. Nicméně poslední dobou, se mi v hlavě začaly motat myšlenky ohledně tohoto fenoménu. Ačkoliv se převážně bued týkat metalových kapel myslím, si, že se to najde v každém druhu hudby.
   Pokud si hudebník nechce připadat jako flašinetář musí postupem času obměnit způsob jakým znějí jeho písničky. Má několikk možností jak to udělat. Nicméně ja tak 80% z nich pro ortodoxního fanouška špatně :D


    Já asi začnou pro příklad kapelou, která mě v tomto ohledu pálí asi nejvíc - Cryptopsy. Velmi brutální kanadská partička, vyznačují se frenetickou a zdánlivě náhodou rytmikou a ve většině klíčových alb i velmi specifickým vokálem Lorda Worma. Nicméně na posledním albu byl Worm vyhozen/odešel a kapela nabrala nový směr deathcore. Přidala se klávesistka i nový progresivní vokalista. A nastal sešup: album na Encyclopaedia Metallum dostalo průměrné hodnocení 16% a fotky kapely se staly terčem útoku na last.fm, hlavně tedy Flo Mounier, který teď je defakto frontman kapely.
Co vedlo ke změně kapelu je jistě zajímavá úvaha, nicméně bych se radši zamyslel, co vede fanoušky k takové zlosti.

    Nejvíce bych se asi přiklonil k názoru, že fanoušci extrémní hudby považují kapely za "svůj majetek" nebo mají pocit, že jim interpret něco dluží. Rozhodně nebude mít koncert death metalové kapely takovou návštěvnost  jako Madonna, takže by vystupující měli být vlastně vděční všem co příjdou a koupí si lístek.
O to horší pak je, když se kapela "zaprodá" a začne hrát nějaký trendy styl (odmítám diskutovat jestli je deathcore trendy :)). To si pak vykoleduje přezdívku "Craptopsy", rozhořčeného Hitlera a několik threadů na metalových fórech.

    Příklad Cryptopsy byl čistě ilustrativní, nicméně, jak tak procházím svou library na Last.fm sleduji, že těch kapel, co prošli radikální žánrovou změnou tam několik mám. U některých si tu bouři hateovacích komentů ještě pamatuji, jiné si ji prošli dříve než jsem je začal poslouchat. Jen několik málo příkladů:

  • Lacuna Coil - jejich poameričtění zvuku jim vysloužilo názvy LaKoЯna Coil nebo Lacuna KoЯn
  • ?Opeth - ty to možná očekává, jelikož oznámili album bez deathmetalových prvků a growlingu
  • Cradle of Filth - zjemnění hudebních prvků, přidání čistých vokálů z nich udělalo Kinder of Filth
  • Morbid Angel - aktuální aférka, která mě podnítila napsat článek, přezdívku jsem nezaznamenal, ale Hitlera už jim někdo otitulkoval
  • Katatonia - jejich změna byla hodně plíživá, rozdíl je však při poslechu alb z rozdílných období patrný, nicméně díky celkové náladě jejich tvorby jim to bylo odpuštěno :)
  • Paradise Lost - z deathu do kapely, jež založila gothic metal. Jedna z pozitivních změn, ačkoliv deathaři většinou prskají
  • Nightwish - zdánlivě podobný příklad, nicméně ruku na srdce, ona to moc změna není, stejná kolotočárna, akorát zpěvačka vypadá jako by si odskočila s diskotéky a zpívá "lidsky" o oktávu níž :)
   No pokud by Vás napadl někdo další, budu rád za připomínky, stejně si vážím i vyjádření nesouhlasu.

P.S. Při psaní jsem poslouchal Unspoken King. To se fakt nedá :D

6. 6. 2011

Epic Fail - Turnaj Praha 5.6.2011

Tentokrát jsem nepodcenil přípravu a den předem jsem si zašel zahrát, abych zjistil, který balík mi padne takříkajíc do ruky. Ze tří jsem vyeliminoval jeden. A rozhodl jsem se pro Ufoporno.

Před turnajem jsem si ještě spočítal karty a ouha. Jedenáct v kryptě? Tak to je nějaká chybka. Prolezu krabici nic, desky nic, otravuju ostatní. No Roderick asi není populární chlapec. Takže Ufoporno nebude zahrajeme si What the Flock.



Hlavně nechci začínat první nebo dostat ke stolu Pillinga. Super začínám 4. a hraju na... Pillinga. Copak si asi dneska vzal? Kupodivu zase Omayu.

Na ruku mi přišlo dost masterů, takže Cybele následuje kolo poté Annazir zadarmo a block dostává pěkně zabrat. Prostě čistokrevné peklo. Následuje fail 1. Predátor má devítkového upíra co najíždí do mladších a já krypl si vytáhnu šestku, ta dostává po tlamě. OK, moc nebleeduje, ty krve jsem stejně nepotřeboval.


Pilling zastavuje hru na jednom poolu docela mi pomohlypredátorovi tenze, protože jsem díky nim posílal blokující upíry do torporu přes psychomachie. No nicméně se to zadřelo a musím čekat na zázrak. Ten příchází nicméně jsem si ho nevšiml, místo toho, abych jako jeliman bleedoval a nechal se blocknout, jsem měl počkat až vykrvený Horatio půjde huntit a chytnout ho přes Sense the Sin a hodit do tenze. Neviděl, nevyhrál. Takže to byl fail 2. Fail 3. V balíku nebyla Golconda, takže jsem měl naprosto zbytečného Annazira v torporu, který chytal o kolo později za stejné situace Omayu, ale dostal strašlivě nařezáno = Fail 4.
Následuje luxusní Fail 5, kdy Cybele hraje na Omayu Blood of Sandman, která se jen odtapla za Zillah tears a Blood vyfizlovala.
No nic. Fail 6, nedal jsem do balíku Liliths blessing, Cybele už zůstala taplá.
Nakonec jsem Flockama s Parthenonem upinožil půl bod.

No co bude dál. Další kolo. Začínám... první. Do mě jde Čik s Giovanni. 4 kolo Cybule ven, to už jsem pár bleedů dostal. Kolem stolu si půjčuju Pontikula, ale Giovanni nezastavím. Rychlá hra.

3. hra. Hm, tentokrát mě Čik bleeduje znovu, jen skrze jiného hráče. Jsem jediný co nepřeposílá, takže většina končí u mě. Neflockuju, není co, a když je co je i Sudden, kterých tam proběhlo 9 za hru. What the Flock?! Mám jednoho upíra, tak tlačím, dostanu Archona. Ok, jsem hromádka poolů, k bleedu. Zdar.

Speciální díky patří obsluze Černého rytíře, za bezvadný průběh turnaj, zvláště Vráťovi.

1. 6. 2011

Oprátka zesnulých

Při zálohování dat jsem objevil jeden starý poklad z doby, kdy jsem si myslel že bych mohl být spisovatel. Myslím si, že se to hodí pro dokreslení mé osobnosti, proto needitované dávám v plén. Užijte si to :)



-->
    Dalo by se říci, že jsem etnograf, není to mé povolání, spíše koníček. A navíc jsem zaměřený jen velice úzce. Jedou za rok mám možnost popustit uzdu své vášni. Zajímám se o krajové zvyky na 2. listopadu…. Ano jistě Památka zesnulých. Svátek mrtvých.
     Jednou za rok vyjedu někam do světa připojím se k tichým obřadům na památku těch jež nás opustili. Bohužel jeden otřesný zážitek může za to, že se na 2.listopadu zavřu sám doma a nemluvím s nikým z rodiny. Jak se to přihodí, že se koníček stane noční můrou?
     Už ani nevím, kdy ani kde to bylo. V práci jsem si vzal své obvyklé volno a vydal se do oblasti, o jejíž zvycích na dušičky jsem slyšel zajímavé zkazky. Blahodárná schopnost zapomenout mi vymazala jméno místa, kde jsem prožil svůj poslední etnografický výlet.
     Když jsem přijel do města, prozkoumal jsem jej prakticky do posledního kousku, ale ke hřbitovu jsem se nepřiblížil, vždy rád sleduji jak lidé žijí a na místo posledního odpočinku se podívám a ž v inkriminovaný den. Při procházení městem jsem si všiml podivného sortimentu. Některé obchody prodávali takzvanou „oprátku zesnulých“. Přišlo mi to jako trapný žert a nedůstojné míchat Památku zesnulých s trapností Halloweenu.
   Den před dušičkami mi zavolal přítel, který o mém zájmu věděl, a občas si z něj tropil žerty….
„Tak co, kde jsi letos, u Mrtvého Moře?“ hned na začátek se mě pokusil naštvat.
„Lepší vtipy ti už došli? Jsem…. (vážně si na to jméno nevzpomenu).“
„To si děláš srandu? O tomhle místě jsem slyšel dost hrůzný historky, na dušičky bych tam vážně nejel!“ jeho zpočátku rozjařený hlas se rychle změnil.
„A co tak hrůzného jsi slyšel?“ teď jsem se bavil já, protože vím, že je velký strašpytel.
„No jejich dušičkám se přezdívá Darwinův svátek. Prostě se celé rodiny sejdou u rodinných hrobů na hřbitovech a poté hlasují, kdo je pro rodinu největší přítěží a pokud někdo dostane nadpoloviční většinu hlasů tak….“ Zatracená baterka, myslel jsem, že praštím s mobilem o zem. Byl jsem na telefon tak naštvaný, že jsem si na něj nevzpomněl, ani když jsem šel spát a nechal jsem ho vybitý.
Druhý den, posilněn dobrým obědem jsem se vydal ke hřbitovu. V této oblasti byly dušičky opravdu masovou záležitostí, celé rodiny kráčely směrem ke hřbitovu, včetně starých a nemocných lidí. Hřbitov byl krásně uklizený, voněl podzimem, hroby byly čisté, cesty zametené, prostě bylo vidět, že spousta lidí si dá s péčí o památku mrtvých opravdu práci. Takřka po celém hřbitově stály vysoké stromy, pozoroval jsem je, když jsem se přibližoval, ale pak zaujat spoustou tvarů a barev hrobů a pomníku jsem na stromy úplně zapomněl…
Při procházení kolem jednoho extrémně krásného hrobu jsem o něco zakopl, když jsem se podíval, co že se mi to připletlo do cesty, byl jsem překvapen. Ze země vyčuhoval nějaký oblouk, nechápal jsem jeho účel, podíval jsem se, jestli je někdo poblíž, aby mi vysvětlil účel tohoto objektu, ale nikdo nebyl k mání, všichni stáli kolem svých hrobů a nad něčím debatovali. Najednou jsem si všiml, že po celém hřbitově je těch oblouků několik. Když jsem se přibližoval k druhému, uslyšel jsem výkřik. Podíval jsem se směrem, ze kterého jsem výkřik uslyšel. Uviděl jsem asi pět mužů, kteří táhli nějaký provaz, jakoby něco vytahovali do výšky přes kladku, potom přivázali konec provazu k oblouku do země , pokřižoval se a odešli. Podíval jsem se, co vytahovali nahoru. Provaz byl přehozen přes jednu větev stromu a na jeho konci…..
     Autem jsem zastavil asi 100km od města, oči zalité slzami, a potřísněn vlastními zvratky, dodnes vidím, oči toho starého muže, jak si rukama přidržuje provaz kolem krku, vidím jeho lítost, že ho jeho rodina shledala přítěží a vytáhla ho na oprátce zesnulých do vzduchu… A dnes už vím, že název svátku:“Dusičky“ Nebyl jen překlep.

13. 2. 2011

Tunaj Černý rytíř 13.2.2011

Tohle bude vcelku krátký report, alespoň to tak zamýšlím, protože ty hry fakt byly většinou dost krátké.
Výběr balíku byla tentokrát taková znouzectnost. Aktuální novinka ve stáji není úplně kompletní a tak přišla na řadu věc, se kterou si moc často nezahraju.
Popravdě ten balík v 80% hrách má vždy někdo půjčený. Ano je to Madness network.

Lídí přišlo 26, start nebyl zrovna nepřesnější. Na první pairing jsem šel k 5kovému stolu.



Tremerský blok -> Gangrel anti divnodeck -> Tzimisce block -> já ->Ignazio rush

Tahle hra byla totální opruz. Ignazio nevěděl co s tremery se sniperkou, Gangrelové se pachtili s Tzimiscema. Já měl problém sám se sebou a Tremer vypadal, že vůbec neví co se děje. Bylo to vcelku rychlé. Gangrely jsem původně považovak za Una  Freakshow, ale to byla jen jedna část decku. Ingácovi jsem moc neudělal a za celou hru jsem líznul 2 proteanové combat endy, takže jsem si do bloocku Šímíků moc netroufal. Bleedují za 2 přeposílají Unu s Heart of City. Done, konec ende. Nakonec to myslím vyhrál Hřebík s Tzimi.



2. hra
Ravnos political swar(Ondra Douda) -> Já ->Rip s AUS Assamitama -> Toreador Grand Ball

Dlouhá, napínavá a zajímavá hra. Tahám Rachel a Victorku, Rip vyndává Tariqa, kolega přes stůl loví velké kusy. Přiznávám, že to byl takovej fofr, že nevím co bylo první, prostě vylezla Anneke, Alexandra, Anson a Delilah Easton. Což Ondru totálně locklo a já měl chvilku pokoj. Takže Ondra loví jako o život, já nakopl zběsile a zkouším se co nejrychleji dostat na záda Toreadora. Nicméně většina bleedů končí na Toreadorovi, který je redukuje. Rip se pokouší zbouchat Toreadora, ale moc mu to nejde přes Majesty Full house. Já se snažím hlasy vyvažovat balanci tak, aby Ondra neumřel, protože mi dělá dobrou zeď.
Děláme dohodu, že mu nechám 2 boony na Ravnose a on mi nebude rozjíždět Madness dokud nebudeme 2. Ondra dostane své pooly a piškuntálkovsky se pokusí protlačit boony na Assamity. Jedny mu nebloknu a to zachránilo Ripa. O kolo. Já se s networkou nakonec s minimem stealthů protluču přes Assamity, ale následně Ondra pokládá Week of Nightmares a je vymalováno. Ukořistil jsem jedno standardní VP.



3. hra
Total Fofr. Kvíík umřel asi v pátem kole, ukázal Josta a Sheilu, Rip asi 3 kola po něm a pak se jejich nemesis - můj prey Malkavian S&B Rozbila o Hrochovi blockery, kteří mě díky Risingu zabili kolo po Ripovi.

Nazdar jedu domů.

6. 2. 2011

Nekrolog pro Krtečku

Krtečka měla to privilegium, že měla jméno ještě než jsme došli domů. O to menší z ní měla radost Beruška. Raketový krtek se záhy projevil jako velice sveřepý spolubydlící, který se vždycky dokázal nasáčkovat k dvakrát větší kamarádce.
Ano neobešlo se to bez zoufalého pískotu, často se stávalo, že Krtečce z pelíšku visel zadeček a velice pomalu ho sunula do tepla, aby nevyprovokovala rychlou odvetu a neletěla ven celá.

Nicméně se holky velice rychle zkamarádily a Beruška snad nakonec byla ráda, že jsme ji přinesli.

Vrátím se k označení raketový krtek. Není to jen obrat, myšička jej připomínala vzhledem a její pohyb byl opravdu velice rychlý a svižný a prostě někdy létala.

Její vycházky jsem si ze začátku užíval hlavně já, pro ní to byl přesun na židli vlézt za mikinu a zase pokračovat ve spánku. Někdy se nespalo, ale hryzalo to se v ní projevila vášeň pro forenzní analýzu mého šatníku a hlavně krásných a barevných potisků.  Později podnikala nájezdy na Mortýskovu misku s jídlem a radostným hopkáním nám dávala najevo, že má hubičku plnou granulí.



Krtečka se dožila velmi krásného věku, až by člověk nevěřil jakou nemocí si prošla, že měla za sebou operaci a velmi dlouho žila s obřím nádorem. Do poslední chvíle byla velice kontaktní a dávala najevo, že si naší pozornosti váží.

Poslední chvíle strávila doma, v teple a přísahal bych, že s jejím posledním vydechnutím jsem v dálce slyšel Beruščino pískání ("Ty už jsi tady zase?").

1. 2. 2011

Those Whom Gods Detest

A máme tady nový typ článku, tentokrát report z koncertu.

Včera jsem si vyrazil do Prahy na koncert Nile, který je pořádán v rámci šňůry k albu Those Whom Gods Detest. Album je tady přes rok, možná se dokopu, abych k tomu napsal nějaký názor.

Společně s Nile se na koncertu předvedli Darkrise, Zonaria, Dew Scented, Melechesh.
Koncert se odehrával v klubu Exit Chmelnice, přiznávám, že jsem tam byl prvně, takže jsem první část koncertu strávil tím, abych si to tam prohlédl. První co mě velice pobavilo byla instalace ultrafialových zářičů do metalového klubu, pár lidí si zasvítilo, ale byly to spíše výjimky :)

Co se programu týče, stihl jsem poslední jeden a půl písničky Darkrise, z toho co jsem slyšel šlo o pomalý valivý deathík s hodně hlubokým growlem, trošku jim to pokulhalo, ale moc se mi líbil jeden se závěrečných riffů i nadšení vokalisty co si na konci fotil lidi pod pódiem :)

Dobrý dojem co udělali Darkrise totálně zničila Zonaria, chlapci si asi hrajou na bojovníky. Nastoupili na pódium "ozbrojeni" airsoftkami, na každém stehně jednu. Někteří měli ještě improvizovanou zbroj. Jak jeden kolega poznamenal vypadali jako Lara Croft. Energii, kterou věnovali na image jim bohužel scházela při projevu. Basák se nevešel na pódium a stále náhodně šlapal svým kolegům na pedály od efektů. Kromě toho se neuměl sejít s bubeníkem, takže jeho hrabání do strun bylo vždy o chvilku vedle. Nicméně pohazoval dredíky a špulil hubičku, tak se to holkám asi líbilo. Zpěvák se asi zhlédnul v thrashi 80. let, nejen že přibližně stejně štěkal, ale i vypadal. Ani kytaristův procítěný táhlý čistý vokál to nezachránil :D Abstolutní nuda.

Dew Scented jsem už jednou viděl, tihle němci to fakt umí, jsou veselí, hraví, na nic si nehrajou. Od začátku ze sebe dávali jen to nejlepší a bylo vidět, že je to fakt baví. Zvul měli solidní, výběr písniček taky dobrý, ačkoliv je nemám moc naposlouchané, teda vůbec, přiznávám, že thrash si doma fakt nepustím :)
Nicméně jsem nezaznamenal žádné nudné místo, trhlinku nic, prostě jeli dopředu a to co si na začátku předsevzali to splnili. Dav na Melechesh a Nile pěkně připravili.

Melechesh jsou totální zabijáci, kdo je ještě neviděl o hodně přišel. Byli další z kapel, na které jsem byl totálně nepřipraven a bylo to fakt COOL. Celkově bych jejich hudbu popsal jako mix velmi agresivního blacku a ethno vyhrávek, které mi rytmicky hodně připomínali písnčky z prvního alba System of a Down. Frontman byl fakt démon. Co mu scházelo na vokálním projevu, doháněl charismatem a zuřivostí s jakou hrál na kytaru. Opravdu příjemné překvapení a Melechesh bych si znovu zopáknul.


No a Nile, co dodat.Měli trochu problémek cestou, ale koncert stihli. Bohužel na účet tohoto defektu jsme nejspíš přišli o poslední dvě písničky setu.
Jak je u Nile zvykem, přistoupili ke hraní velice civilně, teda až na Chrise, který prostě vzal svou roli živlu velice zodpovědně a prostě pro pány virtuóze dělá "metal" :)

"Egypťáci" začali zostra, jelikož prezentujou už rok nové album, tak hned první song byl z Detestu - Kafir!  Kytary čisté a bicí zase rozbité, protože do toho Kollias moc třískal :D

Následoval menší exkurz do minulosti. Sacrifice unto Sebek a Serpent Headed Mask.
Dalším kouskem z Detestu byla Hittie Dung Incantation. písnička odehrána precizně, ale nový kousky mi prostě přijdou lepší na album než na koncert.
Takže album ze kterého nehráli je ještě Ithyphalic a co takhle rovnou titulní song? Ale jistě. Ultimátní nářez z velice mohutným a pomalým nástupem.

A když byli u těch  titulních songů, tak ještě Those Whom Gods Detest. Budu se muset opakovat, ale názor platí stejně pro titulní píseň stejně jako pro celé album. Baví mě to, zamávám si ručičkou, ale nedonutí mě to řvát.

Jak o třeba LASHED TO THE SLAVE STICK. Naprosto vražedný song, zběsilý riffing, šílený blast, jekot otroků, švihání biče, prostě atmosféra  naprosto dokonalá. Hned by si šel člověk vyběhnout na pyramidu s  kamenným kvádrem na zádech.

A jako poslední, bohužel neúmyslně, nám chlapci zahráli Black Seeds of Vengeance, známý to zabiják hlasivek. Takže z kuolárů se k nám dostalo nové album za rok a půl. Snad si užijeme extra nářez ve stylu Annihilation a zatím:

SCOURGE OF AMALEK IS UPON YOU!

15. 1. 2011

Jelita na kruháči

Už pár let bydlím u jedné kritické křižovatky v Hradci Králové, pokud někdo nevíte je to křižovatka hlavního okruhu a Brněnské.
Jedná se o kruhový objezd se dvěma pruhy a mírnou vychytávkou v podobě semaforů. Semafory jsou umístěny při vjezdu do kruhu a pak před křížením vjezdové trasy s kruhem. Přes den fungují světla v noci se pak promění v klasický kruháč.
Na tomto kusu pozemní komunikace se nachází menší krizové místo. Jsou to světla která jsou směrem na Prahu/Pardubice. Z nějakého důvodu řidiči tento semafor ignorují, asi dá hodně práce točit volantem vlevo a sledovat značení. Ignorace tohoto semaforu pak znamená, že si to plnou rychlostí proletí přes přechod pro chodce, který v tu chvíli dostane zelenou. Většina lidí tuto demenci projíždějících troglodytů zná, takže po bliknutí zelené ještě trpělivě koukají, jak vyplesknutý krypl, který má dost práce, aby se naštosoval do toho správného pruhu a zároveň nespolknul telefon proletí kolem nich. Já si tímto místem projdu jednou denně na procházku se psem. V 90% to prostě jeliman neubrzdí, nevidí semafor, vidí, ale nedbá. Aktuálně jsem ve stádiu výzkumu co to udělá, když jim s pořádně zvednutou rukou ukážu oplzlé gesto. Spousta řidičů si toho ani nevšimne, pár jich vypadá nasraně, pár uraženě a několik si i stačí všimnout, že nad tím prstem je zelený panáček, který signalizuje, že asi jedou, kdy by neměli.

Rád bych milému stádu hovad, které si to na červenou prosvištělo připomněl, že aktuálně je zima, dopraváci si vaří čaj na služebnách, ale v parných létech se rádi schovají ve stínu stromoví na tomto kruhu a piknik si vylepší o pár tisícovek vybraných za jízdu na červenou. Aktuálně je v plánu další projekt a to statistika písmenek na SPZ, jen tak z hlavy mi vychází, že  nejvíc zářezů má Brazílie a Ekvádor :)