1. 6. 2014

Kanci vs Kozy

Aktuální situace mě přivedla k tomu, že poslouchám rádio víc než jsem zvyklý, což bývalo 0 minut :)
Kromě spousty aktuálních informací, geniálních vtipů a skvělých hudebních novinek se mi do repráků dostala tahle převratnost


Sexuální mašina Enrique Iglesias si nás v refrénu podává prohlášením I am a freeeeeaak. Pitbull vypráví o své geniální schopnosti udělat ze ženy pyrotechnickou pomůcku za pomocí cunnilingu.
Nicméně na pozadí jede věc, která mě připomněla jinou písničku, která je o kozách a musím říct, že to kozy těma dvěma kancům natřou aniž by se snažily.

Co vy na to? Kanci nebo kozy?

20. 4. 2014

Pin-Up Went Down

Pin-Up Went Down je francouzská avantgardně metalová  skupina, jejíž avantgardnost spočívá ve velmi plynulém a nezvyklém přechodu mezi hudebními žánry. Kapelu tvoří bratři Alex Damien (ex-Carnival in Coal), jeho bratr Nico a v neposlední řadě siréna Asphodel. Alex jako velmi zručný multinstrumentalista dokázal zajistit velmi rozmanitou hudební základnu, která se rozpíná od těžkých psychedelických zvuků po rozjuchané pokřiky nezbedných holčiček. A těmi holčičkami je Asphodel.


Nejlepší na této kapele je jejich naprosto čistá syntéza zvuků. Kolik nástrojů a growlů do skladby natáhne Alex, tak tolik hlasů tam musí natlačit i Asphodel. Poslech každého alba, možná každé skladby je pak jen očekáváním, čeho se ještě dočkáme. Popěvku mrtvé holčičky? Indianské písně? Oslavě dámského přirození ať bez kulturní reference...
(Pussy Worship)
a nebo s ní :D

(Vaginaal Natrakh - Anaal Natrakh)

Ačkoliv kapela vydala pouze 2 alba a jedno B-Side EP. Je toho dost na spoustu zábavy.Více bohužel z těchto francouzů nedostaneme, jelikož Apshodel kapelu opustila, aby zkusila něco nového s dalším projektem?

Zaujala Vás kapela?

2. 4. 2014

Lacuna Coil - Broken Crown Halo

Přišel čas, aby nám italská partička nadělila další kus jejich lehce amerikanizované verze evropského gothic metalu. Nový kousek se jmenuje Broken Crown Halo a jeho vydání bylo hypeováno vypuštěním dvou namlsávkových písniček na youtube Century Media.

Tady je cover a já jdu rovnou na letem světem track za trackem skrz celé album.



Upozorňuji, že jsem si vědom, že hodnotit u kapely podobného žánru rytmicky basovou část, je trošku nefér, ale LC si to svou současnou stavbou skladeb přivolala sama.

1. Nothing Stands in Our Way:  Holy fuck! Lacuna a scream s breakdownem hnedka na začátku, to bude nářez... aha, už je to pryč. Tak nic. Tenhle track je vybraný jako nosná zeď celého alba a byl součástí kampaně provázející vydání. Cristina je v tomhle songu fakt ve své kůži hlas má posazený níže do velmi silné polohy, takže i brilantně vysekne kudrlinku v refrénu. Andrea velmi slušně zagrowluje. Výběr tohoto songu jako hitu je velmi dobrý krok

2. Zombies:  Na twitteru jsem na tento song slyšel jen chválu. WRONG! Cristina zpívá ve vyšší poloze, melodie je jednoduchá a příliš předpokládatelná. Zajímavé je střídání 3/4 a 4/4 rytmu a hlavně oceňuji slidy na base během kytarového sóla.

3. Hostage to the Light: Je typická výplňová balada, v doprovodu se  zhoupnou kopáky, ale klidně vynechám. 

4. Victims:  Cristina začíná s velmi nízko posazený vokálem a jestli to není zřejmě, tento způsob zpěvu se mi u Lacuny velice zamlouvá, kapela tím dostává mírný doomový nádech. Andrea se zase se spustil do corového frázování se svým typickým hlasem , ale zní to obstojně. Velice překvapí rapovaná(?) část od Cristiny(!). 

5. Die and Rise:  Druhý výkladní song. Písnička má klasický Lacuna Korn start podobný kouskům z Karmacode. Jinak je to velice ploché. Zajímavý je jen breakdown se zpěvem Cristiny (italsky), který dodá na dramatičnosti a vytáhne track ze skládky průměrnosti.

6. I Forgive (But I Won't Forget Your Name):  Eh, co? Jsem usnul? Upbeat balada. Next! I forget!

7. Cybersleep: Track začíná zkresleným vokálem, ale hned naběhne Karmacode driven doprovod :D, aby se song změnil do balady. Haló trochu integrity? Nehrajeme si tady na avantgardu, ne? Aha, zase Karmacode pod sólem ok. Nějaký smyčce. Next!

8. Infection:  Na minulém albu byla 8 Intoxicated nejlepší, že by tady začali dělat nějakou patternu?
Synťáčky, klávesky, pár kopanců do kopáku. Kompaktní kytarový doprovod. Zkreslenej šepot jako Andreův příspěvek? Beru jako plus. Zbytek vokálů je slabší. Začínám pochybovat, že by to navázalo na kvality Intoxicated. Moment. Od půlky song přejde do velice dlouhého breakdownu. Cristina dělá sirénu( to je taky její skvělá vlastnost). Pak víceméně úspěšný pokus song vygradovat a nechat ho plynout za zvuků pomalých tónů klavíru.  

9. I Burn in You: Zajímavé orientální téma na začátku, které mi přijde, že postupem změní v řecké motivy(připomíná mi to vokálové sbory v Septicflesh a novějších Rotting Christ). Přibližne v půli songu dojde na část, kdy Andrea začne growlovat a Cristina sirénit. Kdybych jim mohl radit, tak bych jim doporučil věnovat se této činnosti více. Andrea je jako growler slabší, ale jekot ženský o 2 oktávy výš tomu dodá dynamiku a je to velice nezvyklá a skrytě melodická hudba.

10. In the End I Feel Alive:  Instrumentální část je hudebně asi nejlepší část z celého alba. Část, kterou zpívá Cristina, mi připomněla Be my lover od La Douche (přiznám se, že jsem si to v hlavě tak 6x přehrál pomodifikoval a pak mi to došlo, není to nic co by bylo poznat na první poslech). u "Burn baby, burn baby" jsem čekal na "disco Inferno". Ale tenhle track je fakt dobrej a nejen proto, že má masivní slide na basu.

11. One Cold Day: Nejdelší track. Jestli Andrea pořád dělá klávesy a synťáky, tak si zaslouží pochvalu. 
Jinak se to velice podobá My Spirit z předchozího alba, prostě klidný chill out nakonec. Nothing more.


Celková bilance je 7/10. Album je dobře napsané, zahrané a nazpívané, ale je toho strašně málo. Vidím absolutně nulovou snahu o progress. LC se prostě zasekli na tom, že se to dobře prodává a hlavně v US, kde očekávají největší odbytiště a dle nadšených tweetů asi neudělali špatně, ale to asi bude pro klasické metalové fanoušky asi málo.

Available here Spotify
a vtip na závěr
Všimli jste si, že Criz a Cristiano jsou oba na okraji promofotky? To asi proto, aby se dali snáze odstranit

29. 3. 2014

Ressurection through Carnage

Po dlouhé době lenosti se pokusím vrátit blog do životaschopného stavu. Nenapadá mě lepší varianta, než nějakým seriálem článků. Takže se můžete brzo těšit na několik článků o ženách a dívkách, které se podílejí na tvrdší hudbě a to v zemích, kde byste čekali dívenky něžné, romantické nanejvýš temperamentní. A kdo bude moje první oběť?