6. 2. 2011

Nekrolog pro Krtečku

Krtečka měla to privilegium, že měla jméno ještě než jsme došli domů. O to menší z ní měla radost Beruška. Raketový krtek se záhy projevil jako velice sveřepý spolubydlící, který se vždycky dokázal nasáčkovat k dvakrát větší kamarádce.
Ano neobešlo se to bez zoufalého pískotu, často se stávalo, že Krtečce z pelíšku visel zadeček a velice pomalu ho sunula do tepla, aby nevyprovokovala rychlou odvetu a neletěla ven celá.

Nicméně se holky velice rychle zkamarádily a Beruška snad nakonec byla ráda, že jsme ji přinesli.

Vrátím se k označení raketový krtek. Není to jen obrat, myšička jej připomínala vzhledem a její pohyb byl opravdu velice rychlý a svižný a prostě někdy létala.
video

Její vycházky jsem si ze začátku užíval hlavně já, pro ní to byl přesun na židli vlézt za mikinu a zase pokračovat ve spánku. Někdy se nespalo, ale hryzalo to se v ní projevila vášeň pro forenzní analýzu mého šatníku a hlavně krásných a barevných potisků.  Později podnikala nájezdy na Mortýskovu misku s jídlem a radostným hopkáním nám dávala najevo, že má hubičku plnou granulí.



Krtečka se dožila velmi krásného věku, až by člověk nevěřil jakou nemocí si prošla, že měla za sebou operaci a velmi dlouho žila s obřím nádorem. Do poslední chvíle byla velice kontaktní a dávala najevo, že si naší pozornosti váží.

Poslední chvíle strávila doma, v teple a přísahal bych, že s jejím posledním vydechnutím jsem v dálce slyšel Beruščino pískání ("Ty už jsi tady zase?").

2 komentáře: