Nekrolog: Barbuška

Tak tohle se mi bude psát vůbec těžce, protože Barbuška Barbar Ťutíček byla moje absolutně nejoblíbenější potkanice. Přinešena domů přes výslovný zákaz. Jako náhrada Berušky pro Krtečku se moc neosvědčila, protože Krtek ji záhy rozpoznal jako absolutní zvíře a trapitele a odmítla s ní sdílet klícku, takže tím si Barbucha vymohla svou klec a následně své další spolubydlící.

Barbuška původně krtkovitá se nám ke stáru trochu vyzrzla, ale než k tomu stačilo dojít notně tyranizovala prakticky všechny v celém bytě od neurotické Rubinky, která ji za to natrhla ucho a roztrhla záda, přes šikanování Kapucky až k nájezdům na Anet, když už rozhodla, že se bude jíst a šplhala si pro večeři po teplácích.

Barbuška nebyla typ, co by vymýšlel nějaké důmyslné úprkové cesty, neměla potřebu otvírat zavřené nádoby s jídlem. Za to věděla, že opakováním nějaké činnosti dovede oběť k nepříčetnosti, i za cenu nějakého toho zranění.

Barbuška byla první, kdo za mnou dobrovolně chodil, často mi vyběhla po noze, aby následně podrobila výzkumu počítač a věci co jsem měl kolem něj. Také ráda cvičila a často jsem jí protahoval zadíčka v jogínské poloze "ryby" za což mi pak děkovala usilovným olizováním palce.

Barbuška byla první drzoun, co se neštítil se se mnou rozdělit o mé jídlo z mých úst. Prostě ta její dravost, zarpustilost a přesto opatrnost, se kterou za mnou chodila z ní prostě udělala moji favoritku. A dokonce si myslím, že se tvářila provinile, když jsem jí demostroval, že je stereo u některých písniček nutné, poté co mi ukousla kabel k pravému repráku.

Chápu, že to prostě vzdala, když jí nádory znemožnily provádět rychlé nájezdy a výpady po celé kuchyni.

Promiň, že jsem ti zmáčel kožíšek.

V:teS: Turnaj Praha 4.3.2012

Kromě lidí co tam byli a co hráli bych jen dodal, pokud jstem měkkosrdcatej trouba, nehrajte Baality.
Jo to jedno VP zase mám.

Potkal jsem:
Malkovu Nosfí politku, co hrál jakýsi jiný chlapec, Tomáše Pilinga s Nánou, Pašu s AnnekeAlexandraAnsonem,
Sparkle s mými Salubri, Sorrowa s Mozartem, Ondu Doudu s anarchassamitama, Daniise s Nergalem, Ami s malkavím stealthbleedem a Kubu Marka s Trzimisczema.

Thats all, pokud chcete vědět víc, PM, IM nebo pevo.

Koncert: Full of Hate 2012

Mírně se zpožděním, protože jsem byl fakt kurevsky línej.

Na koncert(nebo minifest chcete-li) jsem měl lístek už od podzimu, protože jsem byl zvědavý jak bude Nergalovi svědčit návrat na pódia po leukémii. A taky protože kromě omylu, kdy byli zařazeni na setlist MoRu na ně jezdím skoro pořád :)

První kapelu, Nexus Inferis, jsem tak nějak odignoroval, naběhli jsme na poslední skladbu, koukli na fešácké masky podobné jako mají flayeři od necronů. Co hráli jsem nepostřehlo, ale měli outro, tak to asi muselo být kvalitní :D Znělo to deathově, to mohu říct upřímně.

Další byli Suicidal Angels takovej přitvrdlejší thrash, ale zase nic světoborného a nebyl jsem ochoten kvůli tomu trpět pekelné vedro. Což koukám bude asi hlavní nevýhoda KC Vltavská, kde se to odehrávalo.

Velice dobře ten večer zahráli Misery Index, zvuk trochu zastřený činely, ale jinak čisté a poslouchatelné.  Hudba byla hodně mosho pogovací, takže jsem občas dostal ramínko, či lokýtek do útrob, ale uši neprotestovaly a já se skutečně pobavil.

"Vrcholem" večera byli Legion of the Damned, kteří nám předvedli set jenž jsme nazvali Triolo, aneb jak dlouho dokážeme hrát na kytaru v triolách než to všechny totálně odrovná. My jsme to vzdali a vrhli se na obléhání barů, abychom se dostali aspoň k plechovkovýmu géčku.

Nástup Behemoth byl teátrálně pozdě, propriety na pódiu klasické Orion jako vždy velký jak kráva.
Hned na začátek nahodili Ov Fire and the Void s naprosto výborným a masivním zvukem. Tvorbu zaměřili hodně(na můj vkus) do dob, kdy byli ještě čistě blackovou kapelou, ale ani tento exkurz nijak nekazil celkový dojem vystoupení. Nicméně jsem se nemohl ubránit dojmu, že starší věci hráli z důvodu toho, že jsou jednodušší na zahrání než jejich soudobá tvorba. Občas se mírně netrefovali do rytmu, někdy ani kytary proti sobě nešly úplně na knop, ale to je vzhledem k docela dlouhé pauze ve hraní pochopitelné. Neodpustitelná byla však absence As Above so Below v setlistu. :(

Cannibal Corpse, co dodat naprostá rutinní řezničina, s totálně vypíčeným zvukem. Zvukař nebral ohled na naše námitky, že je vokál slyšet jak z hajzlu přehlušuje všechny ostatní, kromě činelů. Zvukař něco zamručel, já přežil 2 písničky a šel se vydejchat ven.

Dojem z akce moc pozitvní nebyl. Nejlépe dopadli Misery Index s Behemoth, ostatní byla buď nuda, nebo na hovno zvuk. Dostat se k pivu byl boj, vzduch nedýchatelnej.

Ujelo nám poslední metro, takže nás na Černý Most hodili kluci z Tortharry(díky) A tak bych tady rád doporučil akci: http://www.czechdeathfest.cz/cs/.

Lacuna Coil - Dark Adrenaline

Skoro 3 roky po vydání svého předchozího alba, které jsem tedy první dva roky docela zatracoval se tihle zábavní Italové rozhodli, že si zase přivydělají na živobytí a vydají album. Předchozí dvě alba jsou víceméně kontroverzní. Předpředposlední Karmacode (hatery označované za Kornacode) jim vysloužilo nickname LaKorna Korn. A o posledním Shallow life ani nemluvě. Celkově je dost kritizovaná jejich "snaha" přizpůsobit svou hudbu americkému publiku po velkém úspěchu Comalies v USA. Na internetu to způsobilo docela paradoxní situace, kdy někteří nařkli LC, že kopírují Evanescenci, např. u písničky Falling, která je starší než Ev. sama, to byla situace veskrze hystericky zábavná.


Zpět k tématu a tím je dnes vydané nové album Dark Adrenaline. To bylo velmi hypeováno minimálně od srpna a předcházelo mu vydání singlu Trip the Darkness a několika youtube teaserů. Samotné album se vydává v několika verzích od obyčejné, přes deluxe digipacky s DVD, až po superduperfragilistic verzi za 4k se spoustou pičičundiček zabalenou v plechové lékárničce.


Album je otevřeno již zmiňovaným singlem Trip the Darkness. Tradičně (od dob KC) houpavé s výraznou basovou linkou(autorem hudby je basák Marco Coti Zelati). Výrazným prvkem je 3/4 rytmus, který  pokud si pamatuji dobře, použili poprvé. 


Against you  je hudební prolnutí písniček z KC a SL, začíná podobnými riffem a doprovodem jako Spellbound, ale pak přijde houpavá basovitost. Písnička to není špatná, přesto však lehce ukazuje kam se jejich tvorba posunula. Překvapením alba je..... více prostoru pro Andreu. Psané to vypadá hůř, než to skutečně je, protože Andrea na svém vokálním projevu docela zapracoval. 


Další písnička, která se dostala do teaserů byla Kill the Light. Celkovým feelingem a riffy mi připomněla Maze ze SL. Nic víc k tomu nemohu a nechci říct :D 


Give Me Something More intrem zní jako začátky trip-hop éry The Gathering. Rytmika je v tomto případě hodně kornovitá na výjimky, kdy je funky. Takové lehce jiné I Won't Tell You.


Upsidedown  je Our Truth s intrem od Sonic Mayhem. Ne, nedělám si srandu.


End of Time  je druhá písnička, která nezní jako self ripp-off. Postavená na docela hezky čitelném melodické i rytmickém základu s lehce ambientním klavírem. Andrea zpívá skoro čistě. Oceňuji. 


I Don't Believe In Tomorrow je druhý 3/4 song na albu. Je jiný než Trip, takže je to opravdu pěkný kousek. Pro mě adept na druhý hit alba.


Intoxicated hudebně asi nejsložitější kousek se zajímavou změnou rytmu hned na začátku. S naprosto neznámou barvou hlasu, kterou dokázala Cristina vyloudit. Andrea je tady dost mdlý. Pomalejší část s opakováním "Intoxicated" je silně emotivní. Opravdu dobrý track.


The Army Inside šlapavý song, zase v dolních polohách hlasu obou vokalistů. S hardcorelike bicím doprovodem. Jak se dostávám ke konci alba má to zase vzestupnou tendenci kvality tracků.


Losing My Religion zase cover, nebudu se k tomu vyjadřovat. Enjoy the Silence bylo dobře ocoverováno, ale hrálo se více než jejich písničky. Tady mi ta předělávka prostě nesedla. Skoro bych polemizoval, jestli to líp nepřehráli  Graveworm.


Fire ze začátku jsem myslel, že se mi tam vloudili Nocturne, ale omyl další self ripp-off  I Won't Tell You.  No zase to je sestupná tendence.


My Spirit  nakonec si dáme ploužáček. Otevírá zase Andrea. Cristina dává refrény a dokonce se vešel i jeden italský recitativ. A nakonec táhlé sólo(těch na albu moc není).


Celkový verdikt. Kvalita alba se pohybuje po nepříjemné cosinusoidě. Líbil se mi nápad s těmi 3/4, obě byly dobré. Rip-offy bych vyhodil stejně jako cover, takže by zůstalo asi 8 písniček na album málo a na plné hodnocení taky.


Já za sebe dávám 8/10 takže nějakých 7/10 pro nezaujatého posluchače.

Vytřepávání makovic

Nejedná se o žádnou speciální akci spojenou s výrobou opiátů, jedná se o vcelku regulérní hudební akci. Vcelku.
Ta byla pořádána na počest Makovce, který si vyrazí na pár měsíců do divočiny, tak snad se vrátí v pořádku a natočí o něm film.

Na koncert jsme dorazili, jak je zvykem, když někam vyrazím s Anet, pozdě. Nicméně jsme zjistili, že Pat a Mat, co se maskovali za zvukaře, jsou ještě horší ,než ženská co se musí vymódit do společnosti a obstarat zvířenu, ti přišli o 45 minut pozdě a ještě jim to šlo jak psovi pastva. Tímto se tedy omlouvám Anetce a jsem teoreticky schopen uznat, že to byla její prozřetelnost.

Takže po vcelku delším čekání nastupuje první kapela:

Kaloop
Chlapci se nám mírně odkopali už na zvukové zkoušce. Basák(předpokládám, že bude i frontman) si jen tak na procvičení zahrál intro k 46&2. Ano nečekané se stalo skutečným v podstatě se jednalo o TOOL revival, který hrál písničky od TOOL, které nebyly písničky od TOOL. Byl bych nerad, aby to bylo bráno nějak negativně, byl to opravdu velmi příjemný zážitek. Přesto si myslím, že kdyby se oprostili od svého vzoru trochu více, asi by jim to prospělo. Takhle jsem si to užíval ve chvílích, kdy jsem s bratrem nehrál hru: "Jakou písničku hrají teď?", kterou jsem díky Lateralu, 46&2 vyhrál :D
Nicméně, jak jsem již řekl, celkově se jednalo o velmi povedené představení, včetně projekce(někomu nedošlo, že tam byla i projekce?). Doufám, že se na jejich koncert ještě dostanu a že se posunou zase o kousek dál.

Potemnělé jeviště, psychedelická projekce, kde jsem to jenom...

Todleto
No, tohle asi bude rychlejší, punkový kvapík jediný koho znám je Jarda. Zpěvákovi nebylo moc rozumět ani když měl průpovídky mezi skladbami. Zvuk jim nijak citelně neublížil, byli schopni se pohybovat v intencích slyšitelného, takže to znělo docela dobře, na punk :D

Mordotua
Tato polsko/maďarská partička plná autistů se po několika letech personálních cirkulací stala  stabilním tělesem a pravidelně se objevuje na soupiskách hradeckých undergroundových akcí. Jejich největší deviza je stále i  jejich největší zhoubou. Ano jedná se o žánr experimetal, kterým se prezentují. Ambicioiznost a snaha o originálnost a preciznost, která je do jejich hudby napasovaná, takže jsou jejich skladby plné změn rytmů, nestandardních melodických a harmonických postupů a spoustu žánrových vlivů, si prostě říká o dobré nazvučení. Tato hudba se nedá poslouchat pokud jsou slyšet pouze středy a činely. Basta. Hanba zvukařovi.
Nakonec si ještě střihli Raining Blood, ačkoliv by bylo více cool kdyby přehráli cover od Tori a nějaké HC, ale to jsem nepoznal. Co se hostování violy týče, stejný příběh, zvuk, nebyla slyšet.

Jo a nakonec hrála Hirošima, ale tu jsme museli oželet kvůli nutnosti brzkého návratu za onemocnivší zvířenou.

P.S.: Fotky jsou čistě od pasu udělané pro intenzivní pocit, že jste na akci, žádný umělecký počin