23. 9. 2011

Upýřý polypki

    Co je moc to je moc, původně jsem si myslel, že to přejdu občasným remcáním a občasným uplivnutím vulgární sliny.
    Všechno to začalo když když jakási Stephanie Meyerová vydala svůj magnificentní opus jménem Stmívání, kdo se do té doby posmíval Anne Riceové musel v ten okamžik dřít držkou o chodník. Snad nikdo nikdy nečekal, že někdo překoná lehce zženštilé upíry z Interview s upírem, stalo se. Ukňourané, ale vcelku reálné existenční bloudění a rozpaky nad svou novou přirozeností  nahradila boj upíra a vlkodlaka o nedomrdlou teenagerku, která je impersonací snad všeho blbého. V podstatě, jen totální znásilnění upírského tématu drží chabou pitomost nad vodou. Představte si, že by se podobný příběh odehrával v naprosto jiné situaci.
2 požírači se hádají kdo bude souložit jejich jídlo. Takže např. 2 bačové spolu zápasí o ovečku. Šup s bestselleru na banlist a s autorem do lochu.
    Nejhorší na tom je, že tahle mánie spustila totální lavinu. Toho jsem si všiml na fantasya.cz. To co jsem považoval za absolutní vrchol demence má své pokračovatele a kopírovače:
Pijou mi krev aneb Upírkou na vlastní nebezpečí, Kimberly Pauley
Upíří polibky - Počátek, Ellen Schreiber
Krevní pouta, Tanya Huff
Dvě zrcadla, Karolina Limrová

a další...

    Co máme společného, všechno jsou to autorky, které dopřávají své hrdince, aby ji upír vykropil hrobku a zároveň tak dávají možnost teenagerkám užít si trochu erotického dusna. Při čtení recenzí jsem si vzpomněl na úděl chudáka Patyzóna(nechce se mi dohledávat jak se ten nebožák jmenuje v knize/filmu) hrát blikajícího pacifistického šmudlu to je role, kterou mu nikdo neodpáře. A na takzvané psychické upírky, kterých byl před lety plný internet, ty tupé nebožačky kdysi četly nějaký termín a ve své touze být upírkou, navzdory své hrůze a mdlobám z krve, začaly používat v podstatě urážku převzatou ze Satanské bible.
    Doba je jiná, některé z těch nebožaček jsou dneska zřejmě spisovatelkami a na nové vlně, kterou spustila frajerka Meyerová surfují po zádech tuposti mladých zpovykanách puberťaček a mažou si tlamu kaviárem, nakoupeným za peníze vytahané z kapesného "psychických upírek". Teda aspoň ta Stephanie.

No, všechno zboží si své kupce najde doufám, že z toho vyrostou, a že se z toho nestane nový standard. Chudák Stoker by se pak musel vrátit a všem jim natrhnout anál.

P.S.: Doufám, že EU zakročí a brzy se dočkáme super duper fragilistic gay upírů jak z filmu: Radši než mě, vysaj mou kládu.

3 komentáře:

  1. Kdyby byli otevřeně teplí a mělo to trochu zajímavej příběh, tak by mě to možná i bavilo.:D

    OdpovědětVymazat
  2. Nějaká urážka upíru mi je volná, ale ono je to hlavně nudný a extrémně blbý.

    OdpovědětVymazat
  3. Na tom je smutný právě a pouze ten fakt, že naprostá plytkost je zde dost okatě zakryta kalkulem, že když to nebude o pasáčkovi vepřů, ale o predátorovi lidí, že to dostane nádech tajemna a větší hloubku charakteru hrdiny. Omyl.

    OdpovědětVymazat