Tahle italská partička jsem nezavítala deset let(doba mezi jejich koncertem kdysi a účastí v line-upu Benátské noci), a v posledních 2 letech tady byli již potřetí. Tento koncert byl pro ně první zastávkou na jejich debutovém tour, kde jsou jako headlineři, aby nejeli sami, tak si s sebou vzali tuhle kapelu This is She.
Prvně jsem absolutně nechápal motivaci brát jako support kapelu, co má jedno EP a z toho je jedna "dubstepová" písnička, ale proč jsem zjistil posléze.
Start ve čtvrt na osm zařídila už zmiňovaná partička. Celkově bych vyznění kapely popsal jako kidneythieves hrajou písničky Hany Montany. Což by teoreticky mohlo znít jako něco, co by se mi mohlo líbit, ale není tomu tak, ten Hana Montana feeling zpěvačky a dost nezajímavá kytara to pro mě zabili. Nemluvě o zvuku.
Chápu, že to už bude asi u každého reportu, ale co to kurva je? Poslední dobou jsem snad nezažil koncert na kterém by se nepodepsal nějaký kreatívec cechu zvukařského, přijde mi, že poslední dobou na to nehorázně mrdají a ještě si chtějí vyhádat vlastní poplatky jako má OSA. Leda tak nasrat.
Omlouvám se za menší vybočení.
No středová hradba nepříjemného zvuku, vytažený ječák vokalistky a velice masivní bicí nadělali ze zvuku takovou kouli, že by to probouralo zdi Jericha a ta koule by se dokoulela až do mrtvého moře. Moje hrůza nabývala reálných podob, jestli takhle nahlučej support, tak to se můžu těšit co udělají headlinerovi.
Naštěstí negradovali, naneštěstí to bylo strašný už tak.
Lacuna Coil nastoupili v tradičních uniformách a lehce oslabeni. S účastí bubeníka Crize jsem nepočítal, jelikož zůstal doma s přírůstkem do rodiny a když jsem viděl, kdo si sedl místo něj, bylo jasno. Bubeník This is She. Rébus, proč jsou v line-upu vyřešen, dušička má klid. Ale docela mě zaskočila neúčast Marca(basa, skladatel většiny hudby kapely). No nic, z šesti lidi 4, to je docela dobrý score.
Koho by zajímal setlist:
- Don't believe in tomorrow
- I won't tell you
- Kill the light
- Senzafine
- Heaven's a lie
- Self deception
- Entwined
- To the edge
- Give me something more
- Falling (acoustic)
- Closer(acoustic)
- Within me(acoustic)
- Shallow life(acoustic)
- Our Truth
- Upside down
- To live is to hide
- Fragile
- Swamped
- No need to explain
- Survive
- Trip the darkness
- Spellbound
- My spirit
Už z počtů kusu na setlistu musí být jasné, že buď začali hrát grind nebo to nemohli za hodinu stihnout.
Nestihli a hráli hodiny dvě, oh yeah. Vybrali si dvě krátké přestávky před/po akustické části.
Co se týče výkonu na pódiu, nemám co vytknout, když jsem slyšel nějakou část, která se dala klasifikovat po hudební stránce a vzhledem k podobnosti s albovou podobou, bylo to chvalitebné. Andrea zase děsil diváky svým zuřivým gestikulováním, vytřeštěným výrazem a hubou jako vchod do metra. Cristina občas flákala výšky a spokojila se s tím, kam na albech dotáhne druhý hlas, ale nemyslím si, že by to někomu vadilo.
Určitě to nevadilo dvěma teenagerkám, které celý koncert ječely. Mávaly telefonem a foťák, natáčely se navzájem jak natáčí.WTF? Absolutní korun tomu daly, když do intra To the edge začaly ječet sirénovitý vokál z Our Truth. A když Cristina omlouvala nepřítomnost Crize jeho přírůstkem do rodiny, tak se rozhýkaly, jako by mu ten přírůstek právě rodily.
No nic
Jen to podrthlo celkový dojem z publika, který jsem dostal už od Senzafine. Že tam přišly 2 nesourodé společnosti na 2 Lacuny.
První část do Comalies a druhá část od Comalies. Bylo to poznat na reakcích publika. DoComalies část při novějších věcech jen stála a poslouchala, zatímco druhá část běsnila. Když se hráli starší věci, tak zase PoComalies část stála a nechápala, co to hrajou za písničky :D
No, kdo má rád Lacunu a nebyl, prohloupil, myslím si, že takhle průřezového koncertu a v tak malém klubu jako je Futurum se asi nedočkáme.
Jaké je vaše oblíbené album od LC? Soudit vás nebudu.
